Informace o zdroji
Agentura J.L.M.
Vydané tiskové zprávy
Nejnovější analýza Energetického informačního úřadu amerického Ministerstva energetiky (EIA) předpokládá, že v příštích letech poroste export amerického uhlí, země začne vyvážet dokonce i zemní plyn a do roku 2035 by měla mírně omezit závislost na importu ropy a dalších kapalných paliv.
Jen 6,1 procenta japonské elektřiny vyprodukovaly letos v únoru poslední provozované jaderné bloky. Před fukušimskou katastrofou se přitom atomová energetika podílela na japonském mixu zhruba 30 procenty.
Kdybychom chtěli v Česku vyrábět elektřinu pouze ve fotovoltaických zdrojích, museli bychom investovat astronomických osm biliónů korun. Vyplývá to z výsledků tuzemské energetiky v uplynulém roce: solární panely, jejichž výstavba přišla za pět let odhadem na 150 miliard korun, vyrobily jen 2,4 procenta celkové loňské produkce elektřiny.
První zkušenosti z provozu takzvaných chytrých energetických sítí (smart grids) v několika severoamerických městech ukazují, že tento systém představuje budoucnost především při využívání decentralizovaných energetických zdrojů, zejména solárních a větrných.
Nejméně na 328 miliard eur, tedy astronomických osm biliónů korun, přijde německá energetická revoluce do roku 2030. Každý Němec včetně kojenců tak za konec atomové energetiky a omezení podílu uhelných bloků pod polovinu celkové výroby zaplatí během dvou desetiletí čtyři tisíce eur – v přepočtu sto tisíc korun.
Hornorakouská zemská vláda vydá v letošním roce na podporu protijaderných hnutí 320 tisíc eur, v přepočtu osm miliónů korun. Další desetitisíce eur poskytne ze své rozpočtové kapitoly zemský hejtman.
Žít v sousedství elektrárny? Nic horšího člověka nemůže potkat! Takový je podle mediálních zpráv názor běžného obyvatele České republiky. Podle průzkumu, který proběhl ve dvanácti českých a moravských středních školách, je to ale právě naopak.
Největší část elektřiny vyvezené v loňském roce z Česka skončila u rakouských spotřebitelů. Z rekordního českého rozdílu mezi výrobou a spotřebou ve výši 17 TWh přiteklo v roce 2011 k našim jižním sousedům 10 TWh, oznámil rakouský regulační úřad E-Control.
Praha (3. února) -Zatížení tuzemské sítě dosáhlo dnes 10 900 MW, jedné z nejvyšších hodnot za řadu posledních let. Přesto podle informací Miroslava Vrby ze společnosti ČEPS současné třeskuté mrazy zatím nezpůsobily v české ani v evropské energetice žádný vážnější problém.
Náhlý výpadek jaderné elektrárny Brokdorf a bezvětří – tak vypadá noční můra manažerů hamburského koncernu Aurubis. Kdyby se proměnila ve skutečnost, znamenalo by to pro největšího evropského zpracovatele mědi miliónové škody, protože záložní dieselagregáty a závodní elektrárna jsou schopny zajistit elektřinu pouze pro dokončení rozpracované výroby.
Šéf druhé největší německé energetiky RWE Jürgen Grossmann označil v deníku Süddeutsche Zeitung podporu fotovoltaiky prostřednictvím zaručeného odběru a výkupních cen až čtyřnásobně vyšších než je cena elektřiny na burze za naprostý nesmysl. „Člověk s nízkým příjmem z Moabitu financuje solární panely na střeše zubního lékaře v Chiemgau. Je to stejně moudré jako pěstovat ananasy na Aljašce,“ prohlásil Grossmann
Výsledky výzkumů rakouského vědce tureckého původu Niyaziho Serdara Sariciftciho slibují významný pokrok při hledání způsobu, jak skladovat elektřinu. Jeho plastové polovodiče, které v tekuté formě vypadají jako barevný inkoust, představují základ organických solárních článků, jež mohou způsobit revoluci v energetice.
Vyčerpání ropy očekávané během několika málo desetiletí ohrožuje v první řadě dopravu. Globálně na fosilních zdrojích závisí až z 90 procent a automobilová i letecká prakticky úplně. Na celkové spotřebě energetických zdrojů se přitom doprava podílí jednou čtvrtinou a emisemi dokonce ještě ve větší míře.
Rakušané by se v listopadu dostali bez masivního dovozu elektřiny z Česka a dalších evropských zemí do velice vážné situace. Vyplývá to z právě zveřejněných údajů tamního regulátora trhu E-Control za jedenáct měsíců roku 2011.
Fotbalové hřiště nebo českobudějovické náměstí snadno zakryje plocha, kterou obepisují lopatky nejvýkonnějších větrných turbín. Dosáhnou výkonu až 10 megawattů
Podle nejnovějších údajů Světové nukleární asociace (WNA) není pravděpodobné, že by následky havárie jaderné elektrárny Fukušima znamenaly začátek konce jaderné energetiky ve světě.
Každá desátá spotřebovaná kilowatthodina přiteče z jaderných elektráren. Někdejší exportér je už deset let čistým dovozcem proudu
Cena za transformaci přijde podle sdružení Eurelectric na astronomických 13 biliónů eur
Superchytrá síť: Evropa do roku 2050 stoprocentně obnovitelná?
Ani Rakousko nesplní klimatické závazky z Kjóta, připouští ministr Berlakovich
Největší národní park ve střední Evropě možná brzy skončí jako oáza nedotčené přírody. Nezpůsobí to přemnožený kůrovec ani dřevařská lobby, nýbrž německá energetická revoluce.
Po výpadku elektřiny (blackoutu) nastupuje velice rychle chaos. Už po pár hodinách nejde prakticky nic.
Na nejbližší půlstoletí má svět vystaráno. Hlavní energetické zdroje při současné těžbě a spotřebě postačí ještě mnohem déle. Problémy však může vyvolat soustředění ověřených zásob ropy, zemního plynu, uhlí a uranu v několika málo zemích, vyplývá ze statistik britského koncernu BP a Světové nukleární asociace.
ČEPS: Dojde-li v Německu k black-outu, sousední soustavy se odpojí
Netradiční způsoby zálohování nestabilních zdrojů a skladování elektřiny. Inspirace i pro tuzemskou energetiku?
Nehrozí mu teroristické útoky ani pád dopravního či jiného letadla. Nehne s ním zemětřesení ani vlna tsunami. Neexistují větší technické problémy při jeho konstrukci ani výstavbě. Tak se jeví jaderný reaktor Flexblue, který vyvíjí francouzská společnost DCNS.
Uhlí si zřejmě udrží postavení dominantního energetického zdroje na Zemi ještě v dalším století. Jeho ověřené zásoby vystačí i při trvale rostoucí těžbě do roku 2139.
Spotřebitelé se obávají, že záminkou pro nové kolo zdražení bude německý „Ausstieg“
Jako by si hráli s chřestýšem bosou nohou – tak vypadá životní styl českých středoškoláků z pohledu prevence onkologických onemocnění. Pokud jej nezmění, každý třetí mladý Čech dříve nebo později dostane rakovinu a každý čtvrtý na ni zemře.
Hongkongská elektrárenská společnost CLP, jedna z největších energetik v jihovýchodní Asii, investuje 70 miliard jüanů (7,5 miliardy eur) do projektu jaderné elektrárny Jang-ťiang. Její výstavba začala v roce 2008 a spuštění prvního tisícimegawattového bloku CPR-1000 se plánuje už za dva roky.
Poslala je osmi českým a třem hornorakouským protiatomovým sdružením
Důkazy, že by se případy dětské rakoviny vyskytovaly častěji v okolí jaderných reaktorů než na jiných místech, neexistují. Zjistili to autoři více než dvouletého výzkumu, kteří prověřili zdraví všech dětí narozených ve Švýcarsku od roku 1985. Výsledky studie Dětská rakovina a jaderné elektrárny ve Švýcarsku (CANUPIS) zveřejnil dnes renomovaný britský lékařský dvouměsíčník International Journal of Epidemiology.
Ověřené zásoby zemního plynu na Zemi vystačí při současné spotřebě na 58,6 roku. Uvádí to nejnovější zpráva o světové energetice, již vypracoval petrolejářský koncern BP. Především díky lepšímu využívání ložisek se ověřené zásoby zvýšily ze 125,7 miliard m3 v roce 1990 přes 154,3 m3 před deseti roky na loňských 187,1 miliardy m3.
Energetika budoucnosti bude připomínat internet. Její decentralizace odpovídající perspektivnímu využívání obnovitelných zdrojů ve velkém se neobejde bez inteligentních sítí (Smart grid). Jako se na síti sítí současně vyrábí i spotřebovává, bude energetická inteligentní síť současně dodávat a odebírat z pevných i mobilních zdrojů.
Vince Cable: Chystáme revoluci v energetice, dopravě a nakládání s odpady • Emise oxidu uhličitého se sníží do roku 2025 na polovinu
Příspěvky do německých ekologických fondů vyschly, chybějí peníze na zateplování. Německé koncerny provozující celkem 17 jaderných bloků vyhlásily válku vládě.
Zátěžové testy evropských jaderných elektráren, o jejichž potřebě rozhodli poslanci Europarlamentu začátkem dubna, budou dobrovolné a uskuteční se ve druhé polovině letošního roku. Mají posoudit, jak by evropské reaktory zvládly podobnou krizovou situaci, jaká postihla elektrárnu Fukušima 1.
Už nyní však dováží hlavně atomovou elektřinu, dodávky přicházejí i z Rakouska
Nové typy jaderných reaktorů, které by měly být použity při plánované dostavbě Jaderné elektrárny Temelín, budou vybaveny systémem, který dokáže chladit aktivní zónu reaktoru i při totální ztrátě dodávek proudu pro vlastní provoz elektrárny.
První atomovou elektrárnu chtějí stavět Areva, Westinghouse a GE Hitachi
S reaktory stejného typu se o temelínskou zakázku uchází česko-ruské konsorcium • Jaderný proud z Kaliningradu chce také Polsko • Jaderné bloky až na celých sto let?
Větrným mořským parkům vyrůstá vážný konkurent. Italští vědci vyvíjejí zcela nový typ elektrárny poháněné mořskými proudy.
Referendum v kantonu Bern podpořilo výstavbu nové elektrárny Mühleberg
Ostrovní a pevninské státy propojí stovky kilometrů podmořských kabelů • Během tohoto desetiletí se v jihovýchodní Asii postaví nejméně osm jaderných bloků
Více než třetina českých středoškoláků má zájem o studium techniky
Dívky preferují přírodní vědy, matematiku a chemii, chlapci počítačovou techniku a strojírenství
Ohlášený průlom v přepracování použitého jaderného paliva umožní Číně využívat domácí zásoby uranu po tisíce let místo současných několika desetiletí.
Zítřejší částečné zatmění Slunce postihne nepříznivě provozovatele fotovoltaických elektráren. Se ztrátami musí počítat solární velmoci Španělsko a Německo i třetí evropský gigant Česko.
Příčinou je v první řadě trvale rostoucí podpora obnovitelných zdrojů
Nejméně 8000 korun dosáhly v přepočtu na jednoho obyvatele Česka dosavadní investice do tuzemské solární energetiky. Podle konzervativních odhadů překročí 80 miliard korun, zřejmě však zdolají stomiliardovou hranici.
Der Standard: Proud z Temelína se přeznačkuje na vodní a prodá se jako ekologický
Vláda uhlí ve světové energetice bude pokračovat přinejmenším do roku 2035. Jeho podíl na globálním energetickém mixu po jen velice mírném poklesu se za čtvrtstoletí opět vyšplhá nad 42procentní úroveň dosaženou před třemi lety.
Od referenda o nespuštění rakouské jaderné elektrárny Zwentendorf v roce 1978 deklaruje svůj odpor vůči jaderné energetice při veřejných hlasováních stále méně Rakušanů.
Atomová energetika v Německu skončí podle nového plánu až v roce 2036
Česká veřejnost neodmítá a priori nové vodní elektrárny
Přejeme si proud získaný z energie vody, větru, biomasy a atomu. Nechceme, aby se při jeho výrobě spalovalo uhlí či rašelina, ropa ani plyn. A odmítáme dovoz. Tak si Finové představují budoucí energetický mix své země.
Téměř každý druhý souhlasí se zrušením těžebních limitů
Horní Rakousy loni českým protitemelínským aktivistům přidaly
Podpora protitemelínského tažení byly vyhozené peníze. „Klíčových cílů Horních Rakous, a to nespuštění atomové elektrárny Temelín ani zlepšení jejích bezpečnostních standardů (Melcký proces), se zatím nepodařilo dosáhnout,“ konstatuje jarní zpráva lineckého Zemského účetního dvora (obdoba českého NKÚ). Přesto ani loni se na zemských dotacích pro protitemelínské aktivisty doma i v Česku zásadně nešetřilo a některá česká sdružení si dokonce polepšila.
Na výstavbě sedmého atomového bloku ve Finsku se budou podílet Němci
Na novém jaderném bloku byla právě nainstalována tlaková nádoba
Konečné výrobní náklady určuje cena peněz ● Nízká úroková sazba prospívá nejvíce výstavbě jaderných zdrojů
Kvůli prudkému poklesu příjmů a nezbytným škrtům ve výdajích přišli už loni protitemelínští aktivisté v Rakousku i Česku o dosavadní bohatou podporu z hornorakouského zemského rozpočtu. Letos se budou muset uskrovnit ještě více.
Nízké úrokové sazby výrazně zvýhodňují výstavbu nových reaktorů ● Těžiště zůstane i nadále v Asii ● Počet bloků se perspektivně zdvojnásobí
Plánovaný bouřlivý rozvoj německých větrných elektráren může výrazně otřást přenosovými sítěmi evropských zemí, v první řadě u sousedů Německa. Pro zachování stability bude tedy nutno realizovat mnohamiliónové investice, jež pro spolehlivé fungování přenosové sítě dnes vlastně nepotřebují, shodla se skupina patnácti provozovatelů z třinácti zemí ve studii zabývající se dopady integrace větrné energetiky (EWIS).
Mezi českými středoškoláky vyrůstá nový Bedřich Hrozný i odborníci na ocel pro jaderné reaktor
Německo chce nahrazovat uhlí a atom hlavně větrem
Rakousko: Podpora protitemelínského tažení jsou vyhozené peníze
Některá česká protiatomová sdružení založili Rakušané
Vítězným diplomovým pracím dominovala letos bezemisní energetika (vyhlášení vítězů 14.4.2010 od 13 hod. v Praze 4, Duhová 2-bílá budova)
Dva nové reaktorové bloky v JE Temelín budou podle všeho nezávislé na stávajícím zařízení elektrárny. V několikahektarovém areálu tak zřejmě budou pracovat dva autonomní bloky, pracovně nazývané Temelín I (současné dva s reaktory VVER-1000) a Temelín II (dva připravované).
Bill Gates podpoří rozvoj jaderné energetiky, spolupracuje s Toshibou
Obnovitelné zdroje vykazují při vyváženém mixu jistou míru samoregulace
Na českém jaderném účtu se dosud nashromáždilo 13,5 miliardy korun
Světová solární energetika po loňské stagnaci opět poroste
Jediná polská elektrárna vypouští tolik CO2 jako všechny uhelné zdroje společnosti ČEZ
Rekordem skončil uplynulý rok v tuzemské větrné energetice. Naznačují to výsledky jedenácti měsíců vydané Energetickým regulačním úřadem. Větrné turbíny dodaly za tuto dobu do sítě 264 miliónů kWh elektřiny a instalovaný výkon dosáhl 179,42 MW, uvádí ERÚ. V provozu tak byly bezmála 1500 hodin, tedy po pětinu disponibilního času.
Udržitelný způsob likvidace vysloužilých fotovoltaických panelů přichází na pořad dne už nyní, přestože jejich životnost činí zhruba dvacet let. V současné době se jen v Evropě nashromáždilo 3800 tun tohoto materiálu, očekává se však, že jeho množství se každé dva až čtyři roky zdvojnásobí. V roce 2020 ho už bude 35 tisíc tun, napsal David Appleyard v londýnském Renewable Energy World Magazine.
Vodíkové autobusy se už v řadě vizionářských měst staly běžnou součástí vozového parku hromadné dopravy. Technologie plnicích stanic i výroba a provoz vozidel jsou plně zvládnuté a dá se, podobně jako například u fotovoltaických panelů, při rozšiřování této technologie očekávat pokles zatím stále ještě vysokých nákladů.
Zájem o studium technických oborů neodpovídá poptávce firem ani počtu potenciálních inženýrů schopných je absolvovat. Obzvlášť kritická je situace v energetice, zejména jaderné, shodují se provozovatelé elektrárenských bloků, jejich konstruktéři i výrobci zařízení. Nejen u nás:
Více než 90procentní polská závislost na uhelné energetice v brzké době skončí. Za klimaticky a ekologicky dlouhodobě neudržitelné parní elektrárny nastupují větrné zdroje.
Fyzika je zábava i výzva - a perspektiva pro celý život, říká Vladimír Wagner z řežského Ústavu jaderné fyziky AV ČR
V Týdnu vědy a techniky se v Brně a Praze uskuteční i zkušební jízdy vozu Florino
Vídeň/Praha (12. října) – Průměrné teploty v posledních deseti let prakticky nestouply. Zjistila to skupina klimatologů v čele s Jeffem Knightem z britského Exeteru.
Alexandr Balandin: Ruské a evropské rakety dokáží nahradit končící raketoplány
Praha 6. října – Jízdu na létajícím koberci si vyzkoušel na vesmírné stanici ISS japonský astronaut Kóiči Wakata. Ve filmu, který představil při dnešním zasedání technické sekce 22. kongresu Mezinárodní asociace účastníků kosmických letů (ASE) na Fakultě elektrotechnické pražského ČVUT, přiblížil všechny stránky života obyvatel stanice počínaje stravováním přes běžnou hygienu až po úklid a pravidelný tělocvik na speciálních skládacích zařízeních.
Renesanci jaderné energetiky může zastavit nedostatek odborníků
Ponomarjov-Stěpnoj: Do konce století dosáhne podíl jaderné elektřiny až 80 procent
Rakušany nezajímá, jak Češi nakládají s jejich milióny proti Temelínu
Aktivisté z desítky českých protiatomových hnutí dotovaných hornorakouskou zemskou vládou si mohou oddechnout. Linecký Zemský účetní dvůr se v dlouho avizované a v tomto pololetí zahájené prověrce zaměřené na hospodárnost použití poskytnutých prostředků i dosažené výsledky věnuje pouze hornorakouským sdružením. Informovala o tom mluvčí dvora, obdoby českého Nejvyššího kontrolního úřadu, Friederike Riekhofová.
Dotace hornorakouské vlády mírně klesly, některá sdružení si však polepšila
Loni se světová větrná energetika vyrostla téměř o třetinu
Investiční příležitosti pro české firmy v jeho energetickém sektoru
Hornorakouští kontroloři si posvítí na protitemelínské aktivisty
Zemský účetní dvůr prověří 15 sdružení v Česku a Rakousku ● Údaje o výši těchto dotací z veřejných zdrojů zůstávají nadále mezi prakticky nedostupné
Projekt pouštních solárních elektráren přijde na 400 miliard eur ● Sluneční boom prožívá i Česko
Hned po dokončení třetího bloku se začne na jihofinském poloostrově stavět čtvrtý ● Švédsko se chystá ukončit program likvidace atomových zdrojů, o novém uvažují i ve Slovinsku
Jedenáct jedniček ze šestnácti možných dali učitelé z Horních Rakous dubnovému energetickému semináři linecké Vysoké školy pedagogické. O Jaderné elektrárně Temelín na něm referoval šéf jejího druhého bloku Václav Havlíček. Zbývající učitelé přírodních a společenských věd ohodnotili akci dvojkou. Výsledky průzkumu mezi účastníky poskytl nyní profesor linecké pedagogické školy Hans-Georg Doberer.
Výkon nejstarší tuzemské jaderné elektrárny v Dukovanech se během několika let zvětší o šestinu. Rekonstruovaná a modernizovaná výrobní technologie umožní lépe využívat potenciál energie získané štěpením uranových jader z původních 33,6 na 36,4 procenta. Spotřeba paliva se přitom nezmění.
Apriorní odmítání se zejména mezi mladými mění ve věcné hodnocení předností a nevýhod.
Po třicetileté přestávce se v Itálii znovu rozběhnou jaderné elektrárny. První blok s evropským tlakovodním reaktorem EPR o výkonu 1600 MW se má podle právě uzavřené italsko-francouzské dohody spouštět v roce 2020, v dalších letech ho budou následovat ještě tři shodné.
Ekologické vozidlo se představí veřejnosti na přelomu pololetí
Výstavba trvalého úložiště přináší do obce práci a blahobyt, říká starosta Harri Hiitiö
O zhruba 800 miliónů tun, tedy o sedminu v porovnání se startovním rokem 1990, klesnou napřesrok emise skleníkových plynů v Evropské unii. Rozhodující měrou se na tom podílejí nové členské země a využívání bezemisních technologií v energetice, především atomových zdrojů, vyplývá z analýz Evropské ekologické agentury (EEA).
Pět haléřů odvádí společnost ČEZ na tzv. jaderný účet z každé kilowatthodiny vyrobené v Temelíně a Dukovanech. Loni tak do něj přispěla opět částkou 1,3 miliardy korun.
Praha/Düsseldorf (19. 1. 2009) – Během posledních dvou týdnů plynové krize postihla Německo další nepříjemnost. Kvůli bezvětří stály v nejkritičtější době prakticky všechny německé větrné turbíny o celkovém výkonu 23 tisíc megawattů.
Státy Evropské unie dovážejí přes 200 miliard m3 zemního plynu ročně, tedy polovinu své spotřeby. Na Rusku, odkud pochází téměř polovina tohoto množství, tak sedmadvacítka závisí z jedné čtvrtiny.
Oxid uhličitý vznikající při spalování fosilních paliv lze jímat a trvale, na milióny let, ukládat pod zemí nebo mořským dnem. Nedostane se tedy do atmosféry, kde vyvolává tzv. skleníkový efekt, jenž způsobuje klimatické změny, především globální oteplování.
Jeho ověřené zásoby vystačí i při rostoucí těžbě na staletí
Mezinárodní konference na téma Výstavba klasických a jaderných energetických zdrojů
Clarion Congress Hotel, Praha 9, Freyova 33
Začátek v 9 hodin
Uvítalo by vybudování centrálního úložiště pro několik států, kam by ho odvezlo
V areálu jediné, avšak nikdy nespuštěné rakouské jaderné elektrárny Zwentendorf se bude opět vyrábět proud.
Použité jaderné palivo by mělo být nejméně 1000 let k dispozici pro další využití, požaduje německé ministerstvo životního prostředí
Zpět k Rusku, nebo na západ? Litevské referendum o odstavení druhého bloku Ignalinské atomové elektrárny, podle prvních zpráv neplatné, stejně dilema celého postsovětského Pobaltí nemohlo vyřešit. Její uzavření do roku 2009, jímž Brusel podmínil přijetí Litvy do Evropské unie, znamená totiž návrat celého regionu do ruské energetické náruče, nesplnění závazku zase problémy v sedmadvacítce.
Nedávné zveřejnění údajů o nemalých částkách, které hornorakouská vláda věnuje z veřejných prostředků na financování rakouských i českých protijaderných aktivistů, vyvolalo v Rakousku pochybnosti o správnosti a průhlednosti takového nakládání s penězi daňových poplatníků.
Odvody z jaderné elektřiny se nezvýší, potřebné prostředky má vynést větší výroba proudu
Využít budeme muset všechny možnosti, jež máme k dispozici, soudí europoslanec Vladimír Remek
Z loňských půl miliónu eur od zemské vlády putovala českým aktivistům více než třetina
Atomová energie přispívá k ochraně klimatu, říká v listu Kurier bývalý rakouský vicekancléř
„Emisní povolenky za 118 eur položí klíčová odvětví,“ obává se polský expert Krzysztof Żmijewski
„Na průlom ve vodíkové energetice si ještě počkáme,“ prohlašuje český odborník z výzkumného centra v Jülichu Zdeněk Porš
Nezmění-li se počet jaderných bloků na Zemi a nenasadí-li se nové technologie v atomové energetice, vystačí světové zásoby uranu nejméně na sto let. Nástup nové generace reaktorů očekávaný po roce 2030 umožní daleko lépe využít energii uranového jádra a „spálit“ i současný odpad. Díky tomu vystačí planetární zásoby uranu na tisíce let.
Že ona chvíle přijde, je dnes ve Švýcarsku jasno odborníkům, politikům i valné části obyvatel. Nedostatek elektřiny se dostaví nejpozději v roce 2020, kdy se odstaví nejstarší jaderné bloky v Mühlebergu a Beznau dodávající 15 procent švýcarského proudu. Současně však vyprší i kontrakty na dodávky z Francie. Problémy s nedostatkem elektřiny však mohou přijít podstatně dřív, možná už za čtyři roky, varuje nejčerstvější analýza švýcarského Spolkového energetického úřadu (ministerstva energetiky).
Rakousko-český protiatomový výbor dostal od podepsání mezivládní dohody v Melku od hornorakouských úřadů už více než 25 miliónů korun na protitemelínský boj. Dotační politiku zemské vlády kritizoval hornorakouský účetní dvůr, napsal dnes deník Die Oberösterreichischen Nachrichten.
Poprvé v historii se loni zvýšil instalovaný výkon větrných elektráren ve světě za jediný rok o více než 20 tisíc megawattů, tedy o třicet procent. Ke konci loňského roku dosáhl plných 94 tisíc MW. Největší přírůstek, 5,2 tisíce MW (+45 %), zaznamenali v USA. Až za nimi skončily s 3,5 tisíci MW Španělsko a 3,4 tisíci MW Čína, informovala Evropská asociace pro větrnou energetiku (EWEA).
Pět haléřů z každé kilowatthodiny vyrobené v jaderné elektrárně odvádí společnost ČEZ na tzv. jaderný účet. Loni tak do něj přispěla částkou 1,3 miliardy korun. S úroky a dalšími příjmy včetně prakticky zanedbatelných odvodů dalších subjektů využívajících jaderná zařízení dosáhl celkový zůstatek koncem minulého roku podle mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Lucie Steinerové 10,2 miliardy korun. Do plánovaného ukončení provozu dukovanské a temelínské elektrárny (zhruba v roce 2045) se na tomto blokovaném účtu nashromáždí bezmála 60 miliard korun.
Až 30 procent budoucí spotřeby chce pobaltské Estonsko krýt z jaderných zdrojů. Nepočítá však s výstavbou reaktorů na svém území. K účasti na projektu společné pobaltské jaderné elektrárny, která má nahradit uzavírané bloky v litevské Ignalině, přibyly nyní úvahy o podílu na zvažovaném šestém finském jaderném bloku. Informoval o nich estonský premiér Andrus Ansip, sdělila nukleární informační agentura NucNet.
Praha 3. dubna - Nové jaderné reaktory vyvíjené ve spolupráci celkem 13 zemí sdružených v Mezinárodním fóru Generace IV (GIF) sehrají významnou roli při zajišťování dostatku energie i pro připravovaný přechod na vodíkové hospodářství v dopravě. Shodli se na tom účastníci pražského zasedání politické skupiny GIF, jejíž dvoudenní jednání, které dnes skončilo v Praze, hostil Ústav jaderného výzkumu v Řeži.
Bezemisní uhelné elektrárny se vyplatí pouze za předpokladu, že cena povolenek dosáhne 40 eur za tunu vypuštěného oxidu uhličitého. Náklady na jímání tohoto skleníkového plynu v uhelných elektrárnách se pohybují mezi 26 a 37 eury za tunu. Připočítat je třeba ještě přepravu a podzemní ukládání zachyceného CO2, upozorňuje studie Reinharda Grünwalda z kanceláře Spolkového sněmu pro odhad dopadů použité techniky.
Rakousko a Švýcarsko mají stejně výhodné podmínky pro rozvoj energetiky. Zatímco však naši jižní sousedé v současné době kryjí celkovou spotřebu elektřiny nejméně z desetiny dovozem a místo snižování emisí skleníkových plynů jich do ovzduší vypouštějí rok od roku více, v konfederaci vykazují přebytky proudu a s kjótskými cíli se vyrovnávají.
Ani kdyby se už letos rozhodlo o výstavbě jaderných bloků v Temelíně, hrozící problémy tuzemské energetiky se jen tím zdaleka nevyřeší. Do provozu by se totiž uváděly po roce 2020, kdy může podle prognóz společnosti ČEZ scházet na českém trhu především v důsledku odstavování dosluhujících uhelných elektráren až 70 miliard kilowatthodin elektřiny. To je téměř stejné množství, jaké se vyrábí dnes.
Až pět set let by mohl pohánět jaderné elektrárny uran, který se nachází v zemské kůře. Tvrdí to odborníci ze sdružení švýcarských energetických firem Swisselectric. Náklady na jeho dobývání z fosfátů, které se pohybují mezi 60 a 300 dolary za libru (455 gramů), byly únosné už při mimořádném vzestupu cen uranu na světových trzích na přelomu předminulého a loňského roku. Od té doby však ceny okamžitých dodávek klesly na polovinu – na 75 dolarů za libru. Při cenách přes 250 dolarů za libru lze uran hospodárně těžit z mořské vody, v níž je ho na 80 tisíc let.
Pilotní projekt prvního vodíkového autobusu v nových členských zemích Evropské unie vstoupil do druhého poločasu. Už začátkem příštího roku vyjede do ulic středočeských Neratovic vůz, který vyvíjí od roku 2006 Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Informoval o tom vedoucí oddělení vodíkových technologií řežského ústavu Luděk Janík. Čeští vědci a výzkumníci tak přispívají ke prosazení vodíkového hospodářství v dopravě, které podle všeho vystřídá v polovině století éru uhlovodíkových, především ropných paliv.
Makromolekulu schopnou „pohltit“ uranový atom a poté ho „vyvrhnout“ v takové formě, že se chová jako lehčí atom, vyvinuli vědci z britské Edinburské chemické univerzity. Předpokládají, že jejich objev nalezne uplatnění mimo jiné při nakládání s použitým jaderným palivem, informovala tisková služba Zprávy z nukleárního světa (WNN).
Zemi s největšími ověřenými zásobami zemního plynu hrozí jeho nedostatek. Odhadují se sice na 47 biliónů m3 a ročně se vytěží necelých 700 miliard 3, takže vystačit by měly přinejmenším na 70 roků. Jenže řada studií Mezinárodní energetické agentury (IEA) působící v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži, obdobně jako kniha Budoucnost ruského plynu a Gazpromu energetického analytika Jonathana Sterna z Oxfordské univerzity či studie britské Akademie obrany vyjadřují obavy z plynového deficitu. Ohroženi by v takovém případě byli především evropští odběratelé závisející na ruském zemním plynu nejméně z jedné třetiny, píše dnešní (18. 1. 2008) německý deník Süddeutsche Zeitung.
Mohou větrníky dodávat do sítě elektřinu, když zrovna nevane vítr? Ovšemže nikoli. Pro taková období má energetika k dispozici záložní zdroje, zpravidla plynové nebo uhelné, které vyrovnávají výpadek větrných zdrojů. Zvlášť naléhavě tato otázka stojí v sousedním Německu, kde instalovaný výkon větrných turbín překročil 20 tisíc megawattů. Pokud se rozběhnou všechny, ohrožuje to stabilitu sítě – a stejné problémy řeší dispečeři i ve chvíli, kdy vítr ustane.
Posílit pozice ve Skandinávii se chystá německý energetický koncern E.on. Do konce dekády tam hodlá investovat 12 miliard švédských korun (miliardu eur) ročně. „Chceme v tomto regionu dále růst,“ informoval šéf skandinávských operací koncernu Hakan Buskhe ve švédském deníku Dagens Industri.
Házenkáři po prohře s Maďarskem skončili na Vánočním turnaji druzí
V závěrečném utkání Vánočního turnaje v Levicích prohráli čeští házenkáři s Maďarskem 23:27 a obsadili celkové druhé místo.
Čeští házenkáři neprohráli ani druhý zápas Vánočního turnaje, když po čtvrteční remíze se Slovenskem porazili v pátek v Nových Zámcích Polsko 33:28.
Švýcarsko se zřejmě stane po Finsku a Francii třetí západoevropskou zemí, kde se postaví nové jaderné bloky. Plán vybudovat je ve stávajících jaderných elektrárnách Beznau a Mühleberg oznámily energetické společnosti Axpo a BKW. Vybavit je chtějí evropskými tlakovodními reaktory EPR. Náklady na dodávku každého bloku se budou pohybovat mezi pěti a šesti miliardami franků (3 – 3,6 miliardy eur). Axpo tak definitivně odmítlo dřívější záměry vybudovat ve Švýcarsku paroplynové zdroje, oznámil hospodářský deník Handelszeitung.
Na 46,9 miliard korun v cenách roku 1998 přijde výstavba a provoz hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v České republice. Čerpat se budou z jaderného účtu vedeného u České národní banky, na který zasílají prostředky všichni původci těchto odpadů. Provozovatelé jaderných elektráren na něj převádějí pět haléřů z každé v nich vyrobené kilowatthodiny, informuje Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO).
Remízou vstoupili čeští házenkáři do Vánočního turnaje, když v Levoči remizovali ve čtvrtek s domácím výběrem 27:27.
Závěr roku patří už tradičně turnaji čtyř házenkářských reprezenačních výběrů. Od 20. do 22. prosince sehrají čeští reprezentanti postupně zápasy se Slovenskem, Polskem a Maďarskem.
V závečném kole letošního roku favorité potvrdili své kvality a před šestitýdenní přestávkou se v čele tabulky usadili házenkáři Zubří se tříbodovým náskokem před dvojicí Karviná-Prešov.
Ve šlágru házenkářské extraligy se Dukla rozešla smírně se Zubřím
Házenkáři Dukly Praha udrželi domácí neporazitelnost, když ve výborném utkání dokázali remizovat s lídrem Zubr extraligy týmem Zubří 26:26. Zajímavě se rozehrál boj o osm míst v play-off, když celky od 6. do 9. příčky mají shodně 13 bodů.
16. kolo Zubr extraligy házenkářů mělo v sobotu na programu dvě střetnutí. Podle očekávání Přešov snadno přehrál Kopřivnici, zatímco Třeboň svedla vyrovnanou bitvu s Hranicemi, která nakonec nebyla úpěšná.
Házenkář Martin Šetlík se po pěti letech vrací do reprezentace
Jeden z nejlepších českých házenkářů přelomu století Martin Šetlík se vrací do reprezentace. 38-tiletý pivot přijal pozvánku na Vánoční turnaj na Slovensku, ale hlavním důvodem návratu je účast na lednovém mistrovství Evropy v Norsko.
Házenkáři Zubří potvrzují výbornou formu, když v dohrávce 11. kola Zubr extraligy porazili slovenského mistra z Prešova 42:34 a pojistili si vedení v tabulce. Radovali se i plzenští házenkáři, kteří poprvé v historii porazili Duklu Praha a to 25:22.
České házenkářky vyhrály v Plzni předkvalifikační turnaj ME, když v závěrečném utkání porazily Turecko 28:27 a mohou se těšit na prosincový los play-off o postup na mistrovství Evropy 2008.
Střelecký rekord Zubr extraligy házenkářů viděli diváci v Zubří, které v 15. kole zvítězilo nad Třeboní 51:24. Padesátku v konečném skóre by jim mohl závidět nejeden tým basketbalistek a v zápase naší nejvyšší soutěže házenkářů jde o rekord. Před rokem dostali házenkáři Karviné v Lize mistrů padesátibrankový příděl od německého Kielu, ale v extralize se to zatím ještě nikomu nepovedlo. Házenkáři Zubří si nejen připsali rekord, ale zároveň se vyšvihli na vedoucí příčku v tabulce.
České házenkářky si pojistily účast v červnovém play-off o postup na mistrovství Evropy 2008, když v Plzni vyhrály i třetí zápas předkvalifikačního turnaje, ve kterém porazily Lotyšsko vysoko 41:18.
V úvodním utkání 14. kola házenkářské Zubr extraligy se v pátek 30. listopadu zrodilo překvapení. Lídr české i slovenské nejvyšší soutěže Tatran Prešov prohrál na půdě loni bronzových Lovosic 26:29. Losovičtí házenkáři se tak aktuálně posunuli na třetí místo tabulky.
Peníze daňových poplatníků pro protivníky atomu jsou vyhozené do větru - všichni to vědí a nikdo si to netroufá říci, natož zlořádům učinit přítrž! reaguje čtenář Christian Schweiger z Wartbergu u Lince v dnešním vydání hornorakouského deníku Die Oberösterreichischen Nachrichten (náklad 130 tisíc výtisků, pátý největší rakouský list) na současný vývoj v hornorakouském protiatomovém hnutí.
Studenti archeologie si znalosti z poslucháren ověřují při vykopávkách a konstruktéři strojů na modelech, zatímco budoucí jaderní fyzikové absolvují cvičení u školního reaktoru. K pražskému VR-1 přezdívanému Vrabec, který slouží výuce na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v pražské Troji už 17 let, jich v každém ročníku chodí desítka a počet zájemců o studium rok od roku stoupá. Potkávají se tam se současnými i budoucími operátory jaderných elektráren, stovkami studentů dalších českých vysokých škol i specialisty z Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni. Praxe u Vrabce je také součástí vzdělávacích programů zahraničních partnerských vysokých škol.
Házenkáři Prešova vyhráli šlágr kola, když v souboji dvou účastníků Ligy mistrů před zaplněnou domácí halou porazili Karvinou 34:28 a oplatili českým šampiónům devítibrankový debakl z prvního vzájemného utkání. Také Dukla vrátila Jičínu překvapivou porážku z úvodního kola letošního ročníku a bodově drží krok se špičkou tabulky, stejně jako Zubří, které však muselo o výhru na půdě poslední Bystřice až nečekaně bojovat. Překvapením je pouze remíza loni bronzových Lovosic s Hranicemi.
Až padesát let může pokrývat veškerou tuzemskou spotřebu energie obsažená v palivu použitém během půlstoletého provozu jediného tisícimegawattového jaderného bloku temelínského typu. Současné jaderné elektrárny totiž využívají energetický potenciál z necelých pěti procent. Tzv. vyhořelé palivo, jehož v Česku přibývá zhruba přibývá za rok kolem 80 tun, tedy zhruba čtyři krychlové metry, je tak perspektivním zdrojem energie, potvrzuje ředitel Ústavu jaderného výzkumu v Řeži František Pazdera:
V roce 2012 bude v uralském Bělojarsku uveden do provozu osmisetmegawattový rychlý reaktor. Podle Alexandra Lokšina, úřadujícího šéfa společnosti Rosenergoatom provozující ruské jaderné elektrárny, se tak výrazně přiblíží okamžik definitivního řešení největšího současného problému atomové energetiky, tedy jaderného odpadu.
Házenkáři Bystřice pod Hostýnem se v duelu dvou týmů z chvostu tabulky dočkali prvního vítězství v sezóně. Týmy Kopřivnice a Hranic si výhrami uchovaly kontakt s postupovou osmičkou.