Tiskovky.info servis pro novináře

Vytisknout

Tisková zpráva

Docházející ropu dokáže nahradit uhlí

Uhlí si zřejmě udrží postavení dominantního energetického zdroje na Zemi ještě v dalším století. Jeho ověřené zásoby vystačí i při trvale rostoucí těžbě do roku 2139.

Na světové výrobě elektřiny se bude podílet podle výhledů americké Energetické informační správy (EIA) více než dvěma pětinami přinejmenším do roku 2035. A sotva na tom něco změní závažné výhrady klimatologů vůči jeho využívání či bohatě dotovaný nástup obnovitelných zdrojů v energetice.
Není dokonce vyloučeno, že jeho význam dále poroste – při ceně ropy nad 80 dolarů za barel se totiž vyplatí jeho zkapalňování a výroba syntetických pohonných hmot.
„V podstatě dokážeme realizovat chemické procesy, kterými lze energii slunce primárně transformovanou do biomasy nebo méně energetických fosilních paliv zkoncentrovat na hodnoty odpovídající současné ropě.. Nemusíme přitom čekat milióny let, výsledek máme prakticky okamžitě,“ vysvětluje specialista na kapalná paliva, prorektor pražské Vysoké školy chemicko-technologické Milan Pospíšil.
„Řízenou oxidací se uhlí, případně zemní plyn nebo i biomasa zplynuje. Vzniklý syntézní plyn, směs oxidu uhelnatého a vodíku, se vyčistí od síry a dalších nežádoucích příměsí, v Česku třeba i stop radioaktivity, v případě uhlí. Ve Vřesové z něj vyrábějí v plynové turbíně elektřinu, a přispívají tak k ekologizaci energetiky,“ vysvětluje prorektor Pospíšil.
Při zkapalňování se pak syntézní plyn přeměňuje na vhodném katalyzátoru Fischerovou-Tropschovou syntézou v tzv. syntetickou ropu. Lze ji transportovat daleko snáz než uhlí či plyn a pro její zpracování na pohonné hmoty a další chemickou produkci se mohou využít existující rafinérské kapacity. Navíc tato surovina neobsahuje žádnou síru.
Jako nejvýhodnější výchozí surovina pro výrobu syntetické ropy se dnes jeví zemní plyn, jednak pro svou čistotu, jednak i z hlediska jednoduššího technologického zpracování. V místech s obrovskými a lehce dostupnými ložisky se zase vyplatí zplynování a následné zkapalňování uhlí. Takový závod, jenž ročně zpracuje 3,5 miliónu tun uhlí a vyrobí z něj milión tun ropných produktů, uvedli do provozu v Ordosu v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko.

Další informace:
Ověřené zásoby uhlí na Zemi činí 860 miliard tun. Při současné roční těžbě 7,6 miliardy tun tak vystačí na 118 let, uvádí letošní Světový energetický přehled zpracovaný analytiky ropného koncernu BP. Za posledních deset let stoupala světová těžba tříprocentním tempem.
Výrobě elektřiny v členských zemích organizace Eurelectric sdružující všech 27 zemí Evropské unie a Norsko, Švýcarsko a Turecko dominovaly v roce 2009 konvenční tepelné, tedy uhelné a plynové zdroje. Na energetickém mixu se podílely 51 %, z nichž více než polovinu tvořily černouhelné a hnědouhelné bloky. Na jadernou energetiku provozovanou v polovině členských zemích organizace připadalo 26, na vodní elektrárny 16 a na ostatní obnovitelné zdroje 7 % vyrobené elektřiny. Největší závislost na uhlí (přes 90 procent) vykazuje elektroenergetika Polska a Estonska, s velkým odstupem, avšak stále přes polovinu, následují Česko (58,9), Dánsko (53,9) a Řecko (53,1).
Syntetické pohonné hmoty z uhlí obvykle řeší či řešily naléhavý problém nedostatku ropy. Vyrábělo je nacistické Německo za druhé světové války i v českých zemích (Záluží u Mostu) a plnou třetinu domácí spotřeby jimi pokrývá Jihoafrická republika. Vyplatí se pouze v zemích a lokalitách s obřími uhelnými zásobami a jejich produkce může, dokonce výrazně, prodloužit „ropnou éru“, domnívá se prorektor VŠCHT Milan Pospíšil. Spíše než přímé zkapalňování extrakcí nebo hydrogenací uhlí má budoucnost nepřímé.
Nepřímé zkapalňování zahrnuje nejprve zplynění na směs oxidu uhelnatého a vodíku, po němž následuje Fischerova-Tropschova syntéza nebo syntéza metanolu a konverze metanolu na benzín. Fischerova-Tropschova syntéza představuje přípravu motorových paliv destruktivní hydrogenací uhlí. Za zvýšené teploty, tlaku a za přítomnosti katalyzátoru (kobaltu nebo niklu) vzniká adicí vodíku na oxid uhelnatý směs uhlovodíků (alkanů a alkenů), kterou lze dále reformovat na vysokooktanový benzín. Pramen: encyklopedie.seznam.cz

Zdroje:
Uhelné zásoby: www.bp.com
Evropská energetika: www.eurelectric.org
Století benzínu: http://petroleum.cz/publikace.aspx
Kontakt:
Doc. Ing. Milan Pospíšil, CSc.: Milan.Pospisil@vscht.cz, tel.: 220 443 215





Tweet