Tiskovky.info servis pro novináře

Vytisknout

Tisková zpráva

Vítr poprvé předčil zemní plyn

Poprvé v historii se loni zvýšil instalovaný výkon větrných elektráren ve světě za jediný rok o více než 20 tisíc megawattů, tedy o třicet procent. Ke konci loňského roku dosáhl plných 94 tisíc MW. Největší přírůstek, 5,2 tisíce MW (+45 %), zaznamenali v USA. Až za nimi skončily s 3,5 tisíci MW Španělsko a 3,4 tisíci MW Čína, informovala Evropská asociace pro větrnou energetiku (EWEA).

Světovou jedničkou v této oblasti zůstává nadále Evropa s 56535 MW větrných zdrojů. Loni do sítě dodaly 119 miliard kWh, zhruba čtyřikrát více než obě české jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech dohromady. Proud začaly loni vyrábět nové zdroje o celkovém výkonu 8554 MW a do zahájených projektů se investovalo 13 miliard eur. Přírůstek větrných kapacit v Evropě byl loni poprvé větší než plynových (8226 MW).
Na prvním místě „větrného žebříčku“ zůstává s více než 22 tisíci MW Německo, na něž se však rychle dotahuje Španělsko (15145 MW). Česko své kapacity více než zdvojnásobilo na 116 MW, zatímco například rakouských 19,5 MW v 612 turbínách znamená při celkovém instalovaném výkonu 981,5 MW stagnaci, vyplývá ze statistik EWEA.
Rakousko doplácí na současnou podobu zákona o obnovitelných energiích, stěžuje si šéf společnosti IG Windkraft Stefan Hantsch: „Nezbytná je jeho konstruktivní reforma tak, aby se vyrovnal mezinárodním standardům. Pak bychom mohli větrnou energetiku v Rakousku ztrojnásobit. Vyžádalo by si to investice tři miliardy eur, které by přinesly snížení emisí CO2 o tři milióny tun,“ uvádí na webových stránkách www.igwindkraft.at.
Rakouské větrníky dodaly loni do sítě necelé dvě miliardy kilowatthodin elektřiny, což odpovídá spotřebě 560 tisíc domácností. Na celkové produkci rakouských zdrojů se loni podílely necelými třemi procenty; dvě třetiny pocházely z vodních a třetina z tepelných elektráren, vyplývá ze statistik energetického regulačního úřadu E-control. Nejvíce větrných parků stojí v Dolních Rakousích a Burgenlandsku, na něž připadá téměř devět desetin rakouských větrníků. V sousedních Horních Rakousích jich vybudovali od roku 1994, kdy byla uvedena do provozu první rakouská větrná turbína, pouhých 23.

Další informace:
Německo, světová jednička ve větrné energetice, provozovalo na konci loňského roku 19460 větrných turbín o celkovém výkonu 22247 MW. Do sítě dodaly 37 miliard kWh, což je téměř polovina roční výroby všech českých elektráren, tedy sedm procent celkové německé výroby proudu. Na první pětku spolkových zemí – Dolní Sasko, Braniborsko, Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko a Šlesvicko-Holštýnsko připadá více než čtvrtina instalovaného výkonu, vyplývá z analýz Německého výzkumného ústavu větrné energetiky (DEWI).
Německo si zřejmě první místo ve světě udrží i v delší perspektivě. Do větrné energetiky se tam totiž má do roku 2020 investovat 200 miliard eur, tedy více než pět biliónů korun. „Je to patnáctkrát více, než kolik se za stejnou dobu vloží do výstavby uhelných elektráren,“ poznamenal na okraj plánů 5000 německých firem šéf Spolkového sdružení pro obnovitelné zdroje (BEE) Johannes Lackmann.
Nynější světový boom větrné energetiky snížil náklady na výrobu jedné kilowatthodiny z 15-20 eurocentů v 80. letech minulého století na současných 6-8 eurocentů, uvádějí statistiky Evropské unie. Přispěly k tomu například nové kompozitní materiály použité při výrobě listů pro turbíny o velkém výkonu (nad 1 MW), zdokonalení řídících a kontrolních systémů a zejména dílčí řešení kritického problému využitelnosti větrníků při velmi slabém nebo příliš silném větru. Bruselští odborníci se přitom shodují, že větrná energetika může v některých zemích hrát velice významnou úlohu. Ve většině zejména vnitrozemských států s malým množstvím vhodných lokalit, jako je například Česká republika, si zachovají roli doplňkového zdroje; přesto i tam má výstavba větrných parků slibnou perspektivu zejména díky společenské podpoře obnovitelné energetiky.
V roce 2030 bude v Evropě v provozu 90 tisíc větrných turbín, z toho 75 velkokapacitních na umělých mořských ostrovech, uvádí scénář EWEA. Jejich instalovaný výkon dosáhne 300 tisíc megawattů, což je například jen o málo méně než kapacita všech současných jaderných elektráren na světě. Do sítě však dodají až čtyřikrát méně proudu, odhadem 600 miliard kilowatthodin.




Tweet