Tiskovky.info servis pro novináře

Vytisknout

Tisková zpráva

Uran na Zemi vystačí na staletí

Až pět set let by mohl pohánět jaderné elektrárny uran, který se nachází v zemské kůře. Tvrdí to odborníci ze sdružení švýcarských energetických firem Swisselectric. Náklady na jeho dobývání z fosfátů, které se pohybují mezi 60 a 300 dolary za libru (455 gramů), byly únosné už při mimořádném vzestupu cen uranu na světových trzích na přelomu předminulého a loňského roku. Od té doby však ceny okamžitých dodávek klesly na polovinu – na 75 dolarů za libru. Při cenách přes 250 dolarů za libru lze uran hospodárně těžit z mořské vody, v níž je ho na 80 tisíc let.

Specialisté však předpokládají, že tyto zásoby se s největší pravděpodobností nevyužijí ani při velice razantním rozvoji jaderné energetiky. Nároky na „čerstvý“ uran snižuje především přepracovávání paliva použitého v jaderných elektrárnách; tzv. směsné palivo pohání běžně reaktory ve Francii, Japonsku, Německu, USA a dalších zemích. Podstatně výrazněji se však energie obsažená v uranu využije v množivých reaktorech čtvrté generace, jejichž nástup ve velkém měřítku očekává ředitel Ústavu jaderného výzkumu v Řeži František Pazdera kolem roku 2040:
„Jakmile přejdeme na bloky čtvrté generace s množivým reaktorem a nezvýšenou účinností 34 procent – předpokládá se však až padesátiprocentní –, přestaneme spotřebovávat primární zdroje energie a štěpitelný materiál se stovky let bude vyrábět z 238U, tedy druhotné vytěžené suroviny skladované dnes v obohacovacích závodech a obsažené ve vyhořelém palivu ze stávajících jaderných elektráren,“ tvrdí.
Česko může díky těmto technologiím snížit spotřebu primárních energetických zdrojů, tedy uhlí, ropy, zemního plynu apod., teoreticky až na polovinu ze současných 1800 petajoulů ročně. Hypotetický přechod výhradně na bloky s množivými reaktory kolem roku 2100, byť i v té době lze počítat s technologickým mixem jaderných, fosilních a obnovitelných zdrojů, by znamenal konec dovozu obohaceného uranu a dostatečné zásoby paliva řádově na stovky let, uvádí Pazdera.

Další informace:
Tisícimegawattový elektrárenský blok s tlakovodním reaktorem (temelínského typu) spotřebuje za rok 21,15 tun uranu a dodá do sítě až osm miliard kWh proudu. Vyhořelé (použité) palivo obsahuje 20,17 tun těžkých kovů, z nichž lze získat štěpitelné izotopy a 980 kg produktů štěpení, z nichž jen 98 kg je radioaktivních. Množivý reaktor o stejném výkonu a účinnosti potřebuje na výrobu stejného množství proudu 10,765 tun těžkých kovů – ochuzený uran, uran a plutonium z přepracování a nejnebezpečnějších produktů současných jaderných reaktorů, tzv. minoritních aktinidů (neptunium, americium a curium). Z vyhořelého paliva se znovu použije 8,785 tuny a uložit je třeba jen 980 kg produktů štěpení, z nichž pouze 98 kg je radioaktivní.
Během příštích 25 let bude muset Evropa investovat do nových elektráren 900 miliard eur. Důraz se bude klást na plynové zdroje, jejichž výstavba si vyžádá 150 miliard eur; dalších 220 miliard bude stát vybudování infrastruktury pro jeho dovoz a distribuci, konstatuje nedávná zpráva Evropské komise o evropské energetické politice. Obnovitelné zdroje budou v roce 2020 krýt výrobu elektřiny z 20 procent, od roku 2030 se do popředí dostanou nízkoemisní a bezemisní technologie – jímání a skladování CO2 vyprodukovaného v uhelných elektrárnách, nasazení biopaliv druhé generace a vodíkových palivových článků. Po roce 2050 dokončí Evropa přechod na nízkouhlíkovou energetiku tvořenou obnovitelnými zdroji, vodíkem a jadernými bloky s reaktory IV. generace či fúzními v zemích, které si to budou přát.
Uran ve světě
(v tunách, 2006)
zásoby těžba
Kanada 444 000 9 862
Austrálie 1 143 000 7 593
Kazachstán 816 000 5 279
JAR 341 000 534
Namibie 282 000 3 067
Brazílie 279 000 190
Uzbekistán 93 000 2 260
USA 342 000 1 672
Rusko 172 000 3 262
Česko 150 000 359
Svět celkem 4 800 000 39 429
Pramen: WNO, MAAE

Kontakt: František Pazdera, ředitel ÚJV, tel.: 266 173 532, e-mail: paz@ujv.cz.





Tweet