Tiskovky.info servis pro novináře

Vytisknout

Tisková zpráva

Estonsko spoléhá na reaktory v zahraničí

Až 30 procent budoucí spotřeby chce pobaltské Estonsko krýt z jaderných zdrojů. Nepočítá však s výstavbou reaktorů na svém území. K účasti na projektu společné pobaltské jaderné elektrárny, která má nahradit uzavírané bloky v litevské Ignalině, přibyly nyní úvahy o podílu na zvažovaném šestém finském jaderném bloku. Informoval o nich estonský premiér Andrus Ansip, sdělila nukleární informační agentura NucNet.

Finsko už zahájilo řízení o vlivu tohoto bloku na životní prostředí (EIA). Vyrůst by měl na ostrově Olkiluoto, kde se nyní vedle dvou provozovaných buduje třetí s evropským tlakovodním reaktorem EPR. Zda už začaly rozhovory s představiteli provozovatele, společnosti TVO, premiér Ansip nesdělil.
Jaderné bloky považují za perspektivní řešení energetických problémů shodně všechny postsovětské pobaltské republiky Litva, Estonsko a Lotyšsko (i sousední Finsko, jazykově a kulturně blízké právě Estonsku). Předpokládají totiž, že se díky nim odvrátí závislost na dovozu elektřiny z Ruska, která hrozí po uzavření druhého 1300megawattového bloku v Ignalině v roce 2009.
Litva se k odstavení své jaderné elektrárny zavázala v přístupových jednáních s Evropskou unií. První blok s modernizovaným reaktorem černobylského typu (kanálový, moderovaný grafitem) uzavřela v roce 2004. Proti odpojení druhého chystanému na příští rok se v Litvě zvedla vlna odporu. Protestujícím se nelíbí, že země plně nevyužije provozní potenciál stávající elektrárny a navíc až do dokončení nového zdroje nejdříve kolem roku 2015 bude vystavena energetické nouzi. Ignalinský blok vyrobil loni 9,1 miliardy kWh, tedy 64 procent litevské elektřiny, a Litva i nadále zůstává klíčovým dodavatelem proudu pro celé Pobaltí.

Další informace:
„Ignalinská atomová elektrárna se může efektivně a bezpečně provozovat i po roce 2009,“ prohlásil v rozhovoru pro ruskou informační agenturu Regnum generální ředitel Ruského svazu pro efektivní využívání energie Semjon Dragulskij. Nediví se současným protestům proti uzavření druhého bloku, spíše ho překvapuje, že přišly tak pozdě „Bude-li druhý blok uzavřen bez náhradních zdrojů – a vybudovat je se nedá v krátké době –, postihne Litvu i sousední státy ostrý deficit elektřiny,“ tvrdí. „S podporou ústavu NIKIET, který blok projektoval, a západních společností, jež poskytly nezbytné prostředky, byly oba reaktory v Ignalině vybaveny zcela novými řídícími a bezpečnostními systémy. S naprostou jistotou tvrdím, že je to spolehlivá elektrárna, kterou řídí vysoce kvalifikovaný personál,“ uvedl na serveru Polit.ru šéf Mezinárodního střediska pro ekologickou bezpečnost Albert Vasiljev.
Náklady na vybudování nové Ignaliny (dva bloky po 1200 MW) se pohybují mezi 2,5 miliardami a čtyřmi miliardami eur, uvedl deník Gazeta Wyborcza. Polsko má zájem podílet se na tomto projektu, klade si však podmínku, že z něj získá výkon 1000 MW. Na polské účasti pak závisí i výstavba „energetického mostu“ mezi Litvou a Polskem, kterým by se propojila evropská soustava UCTE s Pobaltím. Dohoda se měla podepisovat už loni v červenci a trasa se má dokončit v roce 2012. Pobaltí se k evropské síti připojilo poprvé teprve loni, kdy byl položen kabel mezi Finskem a Estonskem.
Předčasné odstavování jaderných elektráren s reaktory ruské konstrukce dohodnuté v přístupových dokumentech o vstupu do Evropské unie se nelíbí ani Bulharsku a Slovensku. Odstavením čtyř 440megawattových bloků v Kozloduji uzavřených v letech 2002 a 2006 po necelých třiceti letech provozu přišlo Bulharsko o zhruba 11 miliard kilowatthodin elektřiny ročně. Nahradit je mají dva projektované tisícimegawattové bloky v Belene, které se uvedou do provozu nejdříve v polovině příští dekády.
Po 28 letech provozu skončil v roce 2006 první 440megawattový blok v Jaslovských Bohunicích, druhý se má odstavit podle dohod s Bruselem napřesrok. Celkový výpadek více než pět miliard kWh ročně mohou nahradit dva další reaktory v Mochovcích. Jejich dokončení, proti němuž se protestuje v sousedním Rakousku, se plánuje na rok 2012. Slovensko se v důsledku uzavření bohunických bloků stalo z čistého vývozce proudu jeho čistým dovozcem.





Tweet