Vytisknout
Že ona chvíle přijde, je dnes ve Švýcarsku jasno odborníkům, politikům i valné části obyvatel. Nedostatek elektřiny se dostaví nejpozději v roce 2020, kdy se odstaví nejstarší jaderné bloky v Mühlebergu a Beznau dodávající 15 procent švýcarského proudu. Současně však vyprší i kontrakty na dodávky z Francie. Problémy s nedostatkem elektřiny však mohou přijít podstatně dřív, možná už za čtyři roky, varuje nejčerstvější analýza švýcarského Spolkového energetického úřadu (ministerstva energetiky).
Vyřešit je mohou tři varianty.
Náhradou za dosluhující tří reaktory vybudovat dva 1600megawattové, v důsledku čehož se kapacita švýcarských jaderných zdrojů zvýší nejméně o dvě třetiny. Elektrárenské firmy Axpo a BKW už pro přípravu výstavby nových bloků ustavily společnou firmu Resun, která plánuje výstavbu nových bloků. Má během příštího roku vypracovat předběžnou žádost o stavební povolení pro obě stavby, uvedl v ekonomickém deníku Handelszeitung šéf Axpa Heinz Karrer. Rozhodnout o ní by pak mohla v roce 2009 Spolková rada (vláda), o další rok později parlament a v roce 2012 se může konat referendum o nových jaderných blocích, dodal. Do provozu by se mohly uvádět právě v době, kdy se začnou odstavovat reaktory v Mühlebergu a Beznau.
Pro případ, že by se tento harmonogram z jakéhokoli důvodu nedodržel, chce ministr energetiky Moritz Leuenberger navrhnout vybudování až čtyř plynových elektráren, sdělil bez bližších podrobností listu Neue Zürcher Zeitung. Jejich spuštěním by však švýcarská energetika ztratila přívlastek bezemisní. Doposud se proud vyrábí ze tří pětin ve vodních a z bezmála dvou pětin v jaderných elektrárnách, které neprodukují žádné skleníkové plyny. Zbytek připadá na další obnovitelné a prakticky zanedbatelné tepelné zdroje.
Oba projekty kritizují Greenpeace a další ekologická sdružení jako WWF, VCS a energetická nadace. „Nepotřebujeme žádné nové plynové ani atomové elektrárny, pokud se ve Švýcarsku uskuteční náš projekt Dvoukilowattová společnost.“ Už několik let běžící program iniciovaný curyšskou technikou předpokládá, že každý obyvatel Země sníží spotřebu energie na množství odpovídající výkonu 2000 wattů. Švýcaři by tedy měli omezit své nároky na proud, teplo, pohonné hmoty a další zdroje na třetinu, Američané dokonce na pětinu.
Postupným zaváděním lepších přístrojů a zařízení lze snížit spotřebu proudu ve Švýcarsku do roku 2050 až o 40 procent. Pokud by se plně využil potenciál domácích obnovitelných zdrojů, dokáží plně nahradit dosluhující bloky v Mühlebergu a Beznau, shrnul představy aktivistů deník Tagesanzeiger.
Další informace:
Energetická politika země patřila k nejvýznamnějším tématům loňských podzimních voleb do dvousetčlenné Národní rady (parlamentu). Nejsilnější lidovci, kteří v nich znovu posílili a mají dnes už 62 mandátů, požadují další rozvoj vodní a jaderné energetiky. Současné reaktory by po jejich odstavení měly na stejném místě nahradit nové. Sociální demokraté, kteří si i přes ztrátu téměř desetiny křesel udrželi s 43 mandáty pozici druhé nejsilnější strany, se drží stejně jako Zelení (20 křesel) hesla: „Nové reaktory? Nikdy!“ Křesťanští demokraté a liberální demokraté (po 31 mandátu) požadují využít všechny možnosti rozvoje obnovitelných a alternativních zdrojů a pokud to nebude stačit, budovat bezemisní zdroje.
Švýcarsko se musí v elektroenergetice spolehnout na vlastní síly, napsal ekonomický deník Handelszeitung, dovézt proud nebude odkud. V Evropě je třeba nahradit v nejbližších letech zdroje o výkonu kolem 200 tisíc megawattů (200 dnešních Temelínů). Navíc se odhaduje, že na pokrytí stoupající spotřeby bude nezbytné vybudovat elektrárny s výkonem dalších 100 tisíc megawattů.
Tweet
Tisková zpráva
Švýcaři se obávají energetické nouze
Že ona chvíle přijde, je dnes ve Švýcarsku jasno odborníkům, politikům i valné části obyvatel. Nedostatek elektřiny se dostaví nejpozději v roce 2020, kdy se odstaví nejstarší jaderné bloky v Mühlebergu a Beznau dodávající 15 procent švýcarského proudu. Současně však vyprší i kontrakty na dodávky z Francie. Problémy s nedostatkem elektřiny však mohou přijít podstatně dřív, možná už za čtyři roky, varuje nejčerstvější analýza švýcarského Spolkového energetického úřadu (ministerstva energetiky).
Náhradou za dosluhující tří reaktory vybudovat dva 1600megawattové, v důsledku čehož se kapacita švýcarských jaderných zdrojů zvýší nejméně o dvě třetiny. Elektrárenské firmy Axpo a BKW už pro přípravu výstavby nových bloků ustavily společnou firmu Resun, která plánuje výstavbu nových bloků. Má během příštího roku vypracovat předběžnou žádost o stavební povolení pro obě stavby, uvedl v ekonomickém deníku Handelszeitung šéf Axpa Heinz Karrer. Rozhodnout o ní by pak mohla v roce 2009 Spolková rada (vláda), o další rok později parlament a v roce 2012 se může konat referendum o nových jaderných blocích, dodal. Do provozu by se mohly uvádět právě v době, kdy se začnou odstavovat reaktory v Mühlebergu a Beznau.
Pro případ, že by se tento harmonogram z jakéhokoli důvodu nedodržel, chce ministr energetiky Moritz Leuenberger navrhnout vybudování až čtyř plynových elektráren, sdělil bez bližších podrobností listu Neue Zürcher Zeitung. Jejich spuštěním by však švýcarská energetika ztratila přívlastek bezemisní. Doposud se proud vyrábí ze tří pětin ve vodních a z bezmála dvou pětin v jaderných elektrárnách, které neprodukují žádné skleníkové plyny. Zbytek připadá na další obnovitelné a prakticky zanedbatelné tepelné zdroje.
Oba projekty kritizují Greenpeace a další ekologická sdružení jako WWF, VCS a energetická nadace. „Nepotřebujeme žádné nové plynové ani atomové elektrárny, pokud se ve Švýcarsku uskuteční náš projekt Dvoukilowattová společnost.“ Už několik let běžící program iniciovaný curyšskou technikou předpokládá, že každý obyvatel Země sníží spotřebu energie na množství odpovídající výkonu 2000 wattů. Švýcaři by tedy měli omezit své nároky na proud, teplo, pohonné hmoty a další zdroje na třetinu, Američané dokonce na pětinu.
Postupným zaváděním lepších přístrojů a zařízení lze snížit spotřebu proudu ve Švýcarsku do roku 2050 až o 40 procent. Pokud by se plně využil potenciál domácích obnovitelných zdrojů, dokáží plně nahradit dosluhující bloky v Mühlebergu a Beznau, shrnul představy aktivistů deník Tagesanzeiger.
Další informace:
Energetická politika země patřila k nejvýznamnějším tématům loňských podzimních voleb do dvousetčlenné Národní rady (parlamentu). Nejsilnější lidovci, kteří v nich znovu posílili a mají dnes už 62 mandátů, požadují další rozvoj vodní a jaderné energetiky. Současné reaktory by po jejich odstavení měly na stejném místě nahradit nové. Sociální demokraté, kteří si i přes ztrátu téměř desetiny křesel udrželi s 43 mandáty pozici druhé nejsilnější strany, se drží stejně jako Zelení (20 křesel) hesla: „Nové reaktory? Nikdy!“ Křesťanští demokraté a liberální demokraté (po 31 mandátu) požadují využít všechny možnosti rozvoje obnovitelných a alternativních zdrojů a pokud to nebude stačit, budovat bezemisní zdroje.
Švýcarsko se musí v elektroenergetice spolehnout na vlastní síly, napsal ekonomický deník Handelszeitung, dovézt proud nebude odkud. V Evropě je třeba nahradit v nejbližších letech zdroje o výkonu kolem 200 tisíc megawattů (200 dnešních Temelínů). Navíc se odhaduje, že na pokrytí stoupající spotřeby bude nezbytné vybudovat elektrárny s výkonem dalších 100 tisíc megawattů.
Tweet
Vstoupit do diskuse >> | Počet příspěvků: 0Vydáno: 13. 5. 2008 18:46
Kategorie: Ekonomika | Politika
Název zdroje: Agentura J.L.M. (ověřený zdroj [?])
Kategorie: Ekonomika | Politika
Název zdroje: Agentura J.L.M. (ověřený zdroj [?])
Popis zdroje:
PR a produkční agentura působící zejména v oblasti energetiky a extrémních sportů.
PR a produkční agentura působící zejména v oblasti energetiky a extrémních sportů.