Tiskovky.info servis pro novináře

Vytisknout

Tisková zpráva

Poláci nahrazují uhlí větrem

Více než 90procentní polská závislost na uhelné energetice v brzké době skončí. Za klimaticky a ekologicky dlouhodobě neudržitelné parní elektrárny nastupují větrné zdroje.

Dva obří větrné parky, každý o výkonu 120 megawattů, se budují u velkopolských obcí Margonina a Mieleszyna. Za oběma projekty stojí zahraniční kapitál – portugalský, respektive americký, informoval deník Gazeta Wyborcza.
Celkový instalovaný výkon polských větrníků se letos přiblížil k 700 megawattům a jejich produkce překročila půlmiliardu kilowatthodin, uvádí polský regulační úřad URE. Ekonomicky využitelný potenciál větrné energetiky v Polsku činí podle Hospodářské komory obnovitelných zdrojů 445 petajoulů (1 PJ=277,78 miliard kWh), z toho na souši, v první řadě na západní a střední Polsko, připadají tři čtvrtiny.
Výkon každé větrné turbíny umístěné na stometrovém stožáru a poháněné lopatkami o délce 50 metrů dosahuje v Margonině a Mieleszyně dva až 2,5 megawattu. Majitelé pozemků – větrné parky zaujímají 50 km2 každý – i obce získají od investorů kolem dvou procent celkové investice, jejíž výše činí v přepočtu na jeden větrník pět miliónů eur, poznamenává Gazeta Wyborcza.
V Polsku se v současné době vyrábí bezmála 150 miliard kWh elektřiny ročně a prakticky stejné množství se vzhledem k exportu rovnajícímu se importu spotřebuje doma, udává Sdružení evropských systémových operátorů přenosových sítí (ENTSOE). Volné obchodování s emisními povolenkami, obávají se domácí ekonomové, zdraží energii pro domácí spotřebu i na export natolik, že by hospodářství hrozil krach.
Náhrada části uhelných zdrojů větrníky je však jen prvním, a možná nejméně nákladným krokem v přizpůsobování energetiky ekologickým a klimatickým požadavkům. Čisté uhelné elektrárny se separací a ukládáním oxidu uhličitého (CCS) by totiž podle energetického experta Krzysztofa Żmijewského citovaného listem Gazeta Prawowa stály dvakrát více než klasické a prakticky stejně jako jaderné.
Polsko se tak ocitá v prekérní situaci a řešení je v nedohlednu. O plynových zdrojích se kvůli závislosti na dodávkách paliva z Ruska vůbec neuvažuje. Obnovitelné zdroje ještě dlouho nepostačí potřebám. Nevyzkoušené bezemisní uhelné jsou příliš drahé a stejně nákladné jaderné bloky se uvedou do provozu nejdříve až po roce 2020, poznamenává Gazeta Prawowa.
Náklady polské energetiky se oproti současnosti zvýší na dvě miliardy zlotých (12 miliard Kč) v roce 2015. Do roku 2020 stoupnou na čtyřnásobek a o deset let později dokonce na osminásobek, uvedla vysoká představitelka polského ministerstva životního prostředí Krystyna Paneková-Gondeková na varšavské konferenci věnované hospodářským dopadům klimatických balíčků.

Čistá elektřina z černého uhlí
(1 zlotý=0,25 eur)
Technologie Dostupná v roce Čistá účinnost v procentech Investiční náklady na 1 MW, v mil. PLN Výrobní náklady na 1 MWh v PLN; v závorce – v tom za povolenky
Klasický blokbez CCS 2015 46 6,409 288 (89,1)
Klasický bloks CCS 2015 33 12,87 375 (15,9)
Klasický blokbez CCS 2030 47 6,409 284 (87,2)
Klasický bloks CCS 2030 36 12,87 365 (14,06)
Zplynování bez CCS 2030 43,6 6,836 307 (94)
Zplynovánís CCS 2020 33,9 11,015 348 (15,5)

Pramen: EnergSys




Tweet