Tiskovky.info servis pro novináře

Vytisknout

Tisková zpráva

První minireaktor chystají na Aljašce

Bill Gates podpoří rozvoj jaderné energetiky, spolupracuje s Toshibou

Odlehlá aljašská vesnice Galena se zřejmě stane první obcí na světě, která si vybuduje vlastní malou jadernou elektrárnu. Desetimegawattový zdroj vyvinutý japonskou firmou Toshiba má sodíkem chlazený množivý reaktor, který vydrží 30 let bez výměny paliva. Chlazení zajišťují elektromagnetická čerpadla bez pohyblivých částí, což podle konstruktérů vylučuje možnost katastrofálního selhání. Celé zařízení bude ukryté pod zemí, informoval National Geographic.
K vývoji minireaktorů se nyní připojil i multimiliardář Bill Gates, který se doposud věnoval hlavně vývoji počítačových technologií. Podpořil firmu TerraPower vyvíjející právě s Toshibou nový reaktor, uvedl japonský list Nikkei. Smíšený koncern Toshiba přednedávnem získal amerického producenta jaderných technologií Westinghouse známého dodávkou řídícího a bezpečnostního systému i paliva pro Temelín.
Malé jaderné elektrárny mají celou řadu předností: Jsou relativně levné, takže si je mohou dovolit i země nebo dodavatelé elektřiny s napjatými rozpočty. Malým výkonem nezatěžují chatrné rozvodné sítě v rozvojových zemích, a zároveň z nich je možné díky modulovému uspořádání postupně vytvořit velký zdroj. Chystají je proto i další země. Například Čína staví „vnitřně bezpečný“ reaktor – při dramatické ukázce konstruktéři vypnuli chladící systém a reakce sama vyhasla, napsal National Geographic.
Nedaleko Bilibina v ruském dálnovýchodním Čukotském národnostním okruhu dokonce provozují už více než třicet let čtyři dvanáctimegawattové reaktory moderované grafitem. Každý vyrobí za rok, jak uvádí Mezinárodní agentura pro atomovou energii, až 90 miliónů kWh elektřiny.
Naproti tomu americká jaderná minielektrárna se značkou Hyperion, jak s ní stále počítají v Jablonci nad Nisou, má k praktickému využití přinejlepším velice velice daleko. Konstatuje to Radek Škoda, který se na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské pražského ČVUT zaměřuje na fyziku jaderných reaktorů a ekonomiku jaderných elektráren: „Nově nabízený modul nadále označovaný HPM by měl mít na rozdíl od předchozího rychlý reaktor chlazený tekutým olovem. Podobné používali Sověti na svých jaderných ponorkách a jsou jediní, kteří mají s takovým systémem delší provozní zkušenosti. Pokud bylo nutno reaktor odstavit, dostávali se námořníci do obrovských problémů, když jim olovo v reaktoru tuhlo. Proto se už tyto reaktory na ruských ponorkách nepoužívají.“




Tweet