Tiskovky.info servis pro novináře

Vytisknout

Tisková zpráva

Miliardy na jaderné úložiště vznikají z haléřů

Pět haléřů odvádí společnost ČEZ na tzv. jaderný účet z každé kilowatthodiny vyrobené v Temelíně a Dukovanech. Loni tak do něj přispěla opět částkou 1,3 miliardy korun.

Dalších 411 miliónů činily výnosy z investování a šest miliónů korun přidali drobní provozovatelé jaderných zařízení. Celkový zůstatek dosáhl koncem minulého roku podle mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Lucie Steinerové 11,86 miliardy korun. Do plánovaného ukončení provozu dukovanské a temelínské elektrárny (zhruba v roce 2045) se na tomto blokovaném účtu nashromáždí přes 60 miliard korun.
Z účtu se se souhlasem ministerstva finance uhradí výdaje na uskladnění použitého paliva a ozářeného materiálu včetně výstavby konečného úložiště. Vládní koncepce nakládání s radioaktivními odpady a použitým jaderným palivem v ČR schválená před sedmi lety předpokládá, že celkové náklady na vybudování a provoz hlubinného úložiště dosáhnou 47 miliard Kč (v cenách roku 1999); vlastní výstavba včetně výzkumu, vývoje a projektu tvoří polovinu této sumy.
Společnost ČEZ dává kromě toho ze zisku každoročně stranou více než miliardu korun na budoucí vyřazování jaderných elektráren z provozu; do zmíněného roku 2045 se získá nejméně 50 miliard Kč. Z dalšího speciálního účtu se platí výstavba, provoz a vyřazení meziskladů použitého paliva z provozu, dále nákup skladovacích kontejnerů, pojištění jaderné odpovědnosti a přeprava použitého paliva k trvalému uložení. Na tyto účely odvádí ĆEZ navíc z každé kilowatthodiny z Temelína 2,15 a z Dukovan 1,65 haléře.

Další informace:
České jaderné elektrárny Dukovany a Temelín vyrobily loni 26,6 miliardy kilowatthodin proudu. Na celkové hrubé výrobě elektřiny se tak podílely bezmála třetinou, uvádějí statistiky ERÚ. Spotřebovaly k tomu necelých 80 tun uranového paliva o objemu 4 m3. Tepelné elektrárny na stejnou výrobu proudu spálí 26,6 miliónů tun hnědého uhlí (více než polovina tuzemské těžby) a do ovzduší vypustí stejné množství skleníkového plynu CO2 (čtvrtina všech současných českých emisí). Na odsíření se navíc použijí téměř dva milióny tun vápence a na skládky putuje 6,5 miliónu kubíků popílku. Dukovanská elektrárna vyrobila od spuštění prvního bloku v roce 1985 přes 285 miliard a temelínská od zahájení provozu v roce 2000 více než 75 miliard kWh.
První podzemní úložiště v Evropě začali budovat Finové před pěti lety u Eurajoki nedaleko jaderné elektrárny Olkiluoto, kde se nyní buduje pátý finský blok s evropským tlakovodním reaktorem EPR. Do roku 2015 dosáhnou vrty hloubky 500 metrů a začne ražba vodorovných štol, do nichž se o pět let později uloží první kontejnery. Vlastní výstavba úložiště na 5500 tun jaderného odpadu přijde na 650 miliónů eur (necelých 20 miliard Kč), provoz do jeho uzavření po roce 2120 bude stát 2,1 miliardy eur, v přepočtu zhruba půl miliardy Kč ročně.
Světové zásoby ekonomicky dostupných jaderných paliv mohou bez recyklace paliva vystačit na 85 let a pokud by se nasadily rychlé reaktory, pak by s recyklací mohly vystačit na 2,5 tisíce let. Zásoby lithia pro další generaci fúzních reaktorů by vystačily dokonce na 46 miliónů let, uvádí na své webové stránce společnost ČEZ.
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) – www.surao.cz
Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR - proe.cz/surao2/soubory/koncepcefinal.rtf
Zákon č. 18/1997 Sb. ze dne 24. ledna 1997 o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) - www.sujb.cz/docs/Atomovy_zakon.pdf
Výstavba podzemního úložiště ve Finsku – www.posiva.fi (anglicky, finsky, švédsky)




Tweet