Tiskovky.info servis pro novináře

Vytisknout

Tisková zpráva

Většina středoškoláků je pro dostavbu Temelína

Téměř každý druhý souhlasí se zrušením těžebních limitů

Útlum uhelných elektráren a jejich nahrazení jadernými, větrnými a solárními si přejí čeští středoškoláci. Pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín jich je 80 % a překvapivě značná část by souhlasila i se zrušením omezení na těžbu uhlí v severních Čechách.
K tomuto závěru vedou výsledky průzkumu Co si myslíš o zdrojích elektřiny v České republice, který se uskutečnil v květnu a červnu letošního roku během besed o energetické budoucnosti lidstva ve 12 gymnáziích a středních školách v Praze, Mladé Boleslavi, Nymburku, Blansku, Ostrově nad Ohří, Českých Budějovicích, Brandýse nad Labem, Chomutově, Litvínově a Soběslavi.
Bezmála polovina z 886 respondentů, přesně 48,5 %, se domnívá, že výkon jaderných elektráren by se měl zvětšit. Více než 62 % studentů doporučuje rozvíjet větrnou a ještě větší podíl solární energetiku. Pro snížení výkonu českých uhelných elektráren se vyslovilo 57 % a se zrušením uhelných limitů souhlasí nebo spíše souhlasí 42 % středoškoláků.
Rozvoj obnovitelných zdrojů si přejí hlavně proto, že větrné a sluneční elektrárny nemají téměř žádné provozní náklady, neboť vítr a sluneční svit jsou zadarmo (67 % respondentů). To, že tyto zdroje neprodukují žádné látky znečišťující životní prostředí, oceňuje pouze každý pátý a jejich nevyčerpatelnost dokonce jen každý osmý. Ukazuje se, že obraz mladých lidí jako skupiny se silnými preferencemi ekologických postojů a zodpovědnosti vůči budoucím generacím nemusí být zcela přesný, nebo je jednostranně omezen zejména proti jaderné energetice.
Jaderné elektrárny přitom vnímá nadpoloviční většina dotázaných především jako ekologicky čistý zdroj energie. Zajímavé je, že se zmenšující se vzdáleností místa bydliště respondentů od jaderné elektrárny – dva ze tří k ní mají více než sto kilometrů – klesá preference ekologického pohledu z 56,7 na 38,7 % a na významu nabývá relativní dostatek surovin pro výrobu jaderného paliva (z 25,5 na 42,9 %).
Za největší nevýhodu jaderných elektráren nepovažují čeští středoškoláci riziko havárií ani vysoké finanční náklady při výstavbě, nýbrž jaderný odpad. Vnímání této otázky se od roku 2003, kdy dostali účastníci besed v obdobném průzkumu stejnou otázku, prakticky nezměnilo – 20,8 % se nejvíce obává jaderné havárie, 12,2 % nevyhovuje nákladná výstavba a 67,1 % vadí vznikající jaderný odpad.
S dostavbou Temelína určitě nebo spíše ano souhlasí 80,3 % respondentů. Ještě větší podporu má (84,8 %) má jeho rozšíření mezi studenty žijícími ve 20kilometrovém okolí jaderné elektrárny.
Největší předností uhelných elektráren je podle názoru dotazovaných, že produkují teplo využitelné k vytápění - myslí si to 41,3 % respondentů. Jen o něco méně, 35 %, preferuje uhelné elektrárny kvůli snižování energetické závislosti na dovozu a pouze každý osmý oceňuje jejich bezpečnost, spolehlivost a relativní levnost vyrobeného proudu. Význam posledního hlediska se s rostoucí vzdáleností bydliště výrazně zvětšuje a za stem kilometrů od uhelné elektrárny je oceňuje 41,6 %, tedy dva z pěti dotázaných.
Jako největší nevýhodu uhelných elektráren vnímá nadpoloviční většina středoškoláků (53,7 %) to, že produkují plynné a prachové emise. Celkově nízké hodnocení významu uhlí jako suroviny, kterou je škoda spalovat, se dalo očekávat; avšak studenti žijící blíže než 20 km od uhelné elektrárny stavějí tuto skutečnost na první místo o téměř polovinu častěji než kompletní vzorek respondentů (8,5 proti 5,9 %).
Většina českých středoškoláků nechce nebo spíš nechce žít v sousedství uhelné (téměř 90 %) ani jaderné (65 %) elektrárny. Zajímavé přitom je, že akceptace života v blízkosti jaderné nebo uhelné elektrárny výrazně roste se snižující se vzdáleností současného bydliště tázaného od jaderného nebo uhelného zdroje. Z toho lze usuzovat, že praktická zkušenost s životem v sousedství elektrárny je lepší než představa těch, kteří ji nemají.
Život v sousedství větrné elektrárny si dovedou představit dvě třetiny a vedle solárního parku dokonce 82 % respondentů, přičemž pohlaví ani současné místo bydliště nemají na tento postoj prakticky žádný vliv.


Další informace:
Průzkum názorů pod názvem Co si myslíš o zdrojích elektřiny v ČR? se uskutečnil od 4. května do 14. června ve 12 českých gymnáziích a středních školách. Na 19 otázek odpovědělo 886 studentů, z toho 550 chlapců a 336 dívek ve věku 15 až 19 let. Vyplněný anonymní dotazník odevzdalo odhadem 85 % účastníků besed z cyklu Energie – budoucnost lidstva; za více než deset let se jich v českých školách uskutečnilo 3449 za účasti 132 627 chlapců a děvčat ve věku 15 až 19 let. Při vyhodnocování bylo vyřazeno zhruba 25 % chybně vyplněných dotazníků (více zvolených odpovědí na jednu otázku, chybějící odpovědi atp.).
V prvních sedmi otázkách určovali respondenti přednosti a nevýhody jaderné, uhelné, větrné a solární (zde výhody společně) energetiky; na výběr měli vždy tří možnosti. V dalších šesti si volili ze čtyř variant, zda by chtěli žít u jaderné, uhelné, větrné a solární elektrárny. Odpovídali také na otázku, jak daleko žijí od jaderné a uhelné elektrárny (do 20, do 50, do 100 a nad 100 km). Vyjádřili postoj k dostavbě JE Temelín a k prolomení uhelných limitů v severních Čechách (určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne) a v posledních čtyřech otázkách odpovídali, zda si přejí zvýšit, zachovat nebo snížit výkon českých jaderných, uhelných, větrných a solárních elektráren.




Tweet