Tiskovky.info servis pro novináře

Vytisknout

Tisková zpráva

ÚZSVM převedl pozemky v chráněném území

Benešov, 6. 9. 2010 – Bezúplatně a ve veřejném zájmu převedl do vlastnictví Středočeského kraje 3 pozemky v katastrálním území Bořkovice ÚZSVM, odbor Odloučené pracoviště Benešov (Územní pracoviště Střední Čechy). Celková výměra pozemků je 24 tisíc m2, jejich účetní hodnota převyšuje 500 tisíc korun.

Pozemky se nacházejí v chráněném území přírodní památka Roudný, která zajišťuje ochranu jedinečného biotopu a vhodné životní podmínky pro život ohrožených živočichů. V lokalitě žije brouk svižník (Cicindela arenaria ssp. Viennensis), jehož výskyt je v Čechách velmi vzácný. Na cca 2,5 ha zvláště chráněného území Roudný žijí také další pískomilné druhy bezobratlých živočichů.

Přírodní památka byla zřízena v roce 2004 v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a na základě vyhlášky bývalého Okresního úřadu v Benešově. V roce 2008 schválil Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Plán péče o přírodní památku.

ÚZSVM převedl zmíněný majetek bezúplatně, a to se zavazujícími podmínkami. Středočeský kraj pod podmínkou sjednané smluvní pokuty nesmí využívat pozemky ke komerčním účelům (včetně pronájmu) a dále nesmí pozemky po dobu 10 let od převodu vlastnictví převést na třetí osobu.

Středočeský kraj svěřil hospodaření s pozemky své příspěvkové organizaci Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Benešově.

Bývalý zlatodůl Roudný leží asi 20 km jihovýchodně od Benešova, nedaleko Velkého Blaníku. Roudný spolu Jílovým u Prahy a Novoknínskem patří k nejvýznamnějším zlatonosným lokalitám v České republice (resp. ve Středních Čechách). Kromě těžby zlata je tato lokalita významná díky přírodní památce Roudný a zejména pro zdejší výskyt jedinečné fauny a flóry.

Již ve 13. století se v okolí těžila zlatonosná ruda. Největšího rozmachu těžby dosáhla anglická společnost, která v letech 1909 – 1930 vytěžila 5770 kg ryzího zlata. Jejím přispěním se stal Roudný nejvýznamnějším zlatodolem ve střední Evropě. Těžba postupně klesala, v roce 1927 zde ještě pracovalo 200 dělníků a šachta dosáhla hloubky 450 m. Ve 30. letech za hospodářské krize byla těžba zastavena. Obnovena byla až po 2. světové válce, ale koncem 50. let došlo k definitivnímu ukončení těžby.
Počátkem 90. let se o důl zajímala Kanadská firma, která chtěla již jednou vylouhovaný písek odvozit a znovu ho přelouhovat. Tím by se získalo zlato, které v písku zůstalo vinou nedokonalých předchozích úprav. Tehdejší obecní zastupitelstvo obce Zvěstov však k tomuto kroku nesvolilo. Důlní budovy byly upraveny jako škola v přírodě a nyní slouží Ústavu sociální péče Ratměřice.




Tweet