Tiskovky.info servis pro novináře

Vytisknout

Tisková zpráva

Škoda Power rozšiřuje potenciální trhy – v hledáčku jsou Indie a Brazílie

„Nejobtížnějším obdobím období ve Škoda Power pro mě bylo období mezi roky 2000-2004, kdy společnost prošla razantním změnami, aby odolala riziku úpadku,“ přiznává Karel Kloboučník, finanční ředitel významného světového výrobce turbín Škoda Power. Jako jeden z řečníků vystoupí na jubilejním 15. Controllingovém fóru, které se koná 13. června v Roztokách u Prahy.

Škoda Power je společnost známá zvláště svou výrobou turbín. Jak je důležité – pohybujeme-li se ve výrobním odvětví – investovat do výzkumu a vývoje? Jak velkou roli hraje výzkum a vývoj konkrétně ve firmě Škoda Power?
Oblasti výzkumu a vývoje je ve společnosti věnovaná velká pozornost. Ročně investujeme do těchto činností cca 10% čistého zisku. Jsme si vědomi, že na dnešním turbulentním globálním trhu je třeba neustále zlepšovat naše výrobky, zvyšovat jejich účinnost, spolehlivost a tím i důvěryhodnost společnosti v očích nejen stávajících zákazníků, ale zejména i na nových trzích, kde cítíme velký potenciál.


Ve Škoda Power působíte jako finanční ředitel již několik let. Jaké období bylo z hlediska Vaší pozice nejnáročnější? Vzpomínáte si na nějakou dobu, která byla obzvlášť těžká?
Z doby působení v pozici finančního ředitele bylo jedním z těžších úkolů zdárně připravit a zrealizovat vstup nového zahraničního strategického partnera, korejské společnosti Doosan. Troufnu si říci, že toto se povedlo a aktuálně je náš podnik plnohodnotnou společností této nadnárodní skupiny. Z dob mého působení ve Škoda Power bylo však jednoznačně nejobtížnějším obdobím období mezi roky 2000-2004, kdy společnost prošla razantními změnami tak, aby odolala riziku úpadku. I toto se zdárně podařilo a dnes jsem hrdý na to, že jsem byl členem týmu, kterému se podařilo ze skomírající společnosti vytvořit společnost prosperující, stabilní, schopnou obstát i v prostředí tvrdé mezinárodní konkurence.


Pocítila společnost Škoda Power hospodářskou krizi v letech 2008/2009? Ekonomové straší, že by mohla přijít další – jste na ni případně připraveni?
Hospodářskou krizi jsme samozřejmě pocítili, byť díky významnému objemu zakázkové náplně uzavřené v předkrizovém období není v našich výsledcích pokles zřejmý. V krizových letech jsme ale získávali nové zakázky ve významně nižším objemu, než bylo plánováno. Sledujeme dále situaci na celosvětovém trhu a pracujeme na snižování nákladů (projekt Design to cost), optimalizaci a zvýšení produktivity výroby (projekt Shop floor innovation, optimalizaci dodavatelského řetězce (low-cost dodavatelé), ale i na rozšíření našich potenciálních trhů směrem k rozvíjejícím se ekonomikám (Indie, Brazílie).


Během 15. Controllingového fóra budete hovořit o tom, zda je lepší obchodovat nebo vyrábět. Naznačte – k čemu se přikláníte?
Přiklonit se k jedné či druhé variantě bez detailního rozboru/vysvětlení ke konkrétnímu případu/společnosti/situaci by bylo chybné. Ani o jednom řešení nelze říci, že je obecně správné či naopak nesprávné. Vždy se bude jednat o různé kombinace, varianty, řešení s ohledem na konkrétní případ a situaci. Tak jako v životě nic není striktně černobílé, ani tato oblast není výjimkou.


Říkáte, že obchod slouží jako nástroj k rychlému zbohatnutí, ale zároveň spatřujete i některé negativní aspekty. V čem tedy vidíte hlavní výhody a nevýhody obchodu?
Jsem příznivcem vyváženosti, a tudíž pozitivum kombinace obchodu s vlastní výrobou spatřuji především v prostoru pružně reagovat na změny situace konkrétního trhu, kde se daný podnikatelský subjekt pohybuje. Obchodní činnost neklade tak velké nároky na vstupní náklady typu investic, na druhou stranu přináší poměrně velkou závislost na externích subjektech a obchodních partnerech. Kombinace obojího poskytuje flexibilitu.





Tweet