Tiskovky.info servis pro novináře

Vytisknout

Tisková zpráva

Pojedou Češi rychlovlakem z Prahy do Brna dříve, než doletí Američané na Mars?

Minulý týden se v Praze konala konference o vysokorychlostní železnici v ČR a ve světě. Při té příležitosti Ministerstvo dopravy uvedlo, že počítá se zahájením výstavby vysokorychlostní trati mezi Prahou a Brnem v časovém horizontu až kolem roku roce 2030. *1

I když se všichni odborníci shodují, že Česká republika v oblasti vysokorychlostní železniční dopravy zaspala, vypadá to, že Ministerstvo dopravy chce spát dál. „Tímto nezodpovědným přístupem se nejenom dále a dále vzdalujeme vyspělé Evropě, ale především si doma zaděláváme na pořádný dopravní problém,“ říká Miroslav Vyka, prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě. A k tomu dodává: „Výstavbu vysokorychlostních tratí je potřeba schválit ještě letos, jinak hrozí, že se nám vyhnou nejen hlavní transevropské koridory, ale přijdeme i o příležitost čerpat evropské peníze, o kterých se právě na léta 2014 – 2020 nyní jedná.“
Vysokorychlostní trať je řešením problému přetížené dálnice D1
Naše nejvyužívanější dálnice D1 ze 70. let minulého století bude po padesáti letech mezi Prahou a Brnem potřebovat generální rekonstrukci. Rozsáhle a časově náročné opravy mostů realizované za provozu způsobí v dopravních špičkách obrovské kolony a zdržení.
Proto je potřeba se na tento nastávající problém připravit a urychleně spustit výstavbu zcela nové vysokorychlostní trati (VRT) Praha - Brno, již rovnou na rychlost alespoň 350 km/h. Tu je potřeba uvést do provozu kolem roku 2020, než začne celková rekonstrukce dálnice D1.
Zahraniční zkušenosti ukazují, že je nejvyšší čas změnit dopravní politiku
Sopečný popel z islandské sopky tento týden znovu omezil letecký provoz ve značné části Evropy. Ukazuje se, že letecká doprava, ač poskytuje rychlé spojení, je na rozdíl od železnice, více závislá na počasí a dalších přírodních vlivech.
V USA připravuji výstavbu VRT, protože vědí, že se jedná o nejlepší investici a účinné protikrizové opatření. Každá miliarda dolarů investovaná do vysokorychlostních tratí vytvoří 24 000 nových pracovních míst a lze předpokládat, že v Česku by toto číslo bylo podobné.
Francie již loni oznámila, že končí s výstavbou dálnic a investice do dopravní infrastruktury bude směrovat především do výstavby dalších vysokorychlostních tratí1.
Španělsko téměř každoročně uvádí do provozu nové několikasetkilometrové úseky VRT a celkem má v plánu do roku 2020 postavit 10 000 kilometrů nových tratí2. Přitom v České republice postačí vybudovat jen cca 800 kilometrů nových vysokorychlostních tratí.
Nastal čas ukončit realizaci snu Husákových dětí v podobě dálniční sítě nikdy neodůvodněného rozsahu 2 000 kilometrů. Je potřeba postavit novodobé komunikace 21. století, které bezesporu VRT jsou. „Má-li mít Česká republika skutečně moderní dopravní systém, musí urychleně změnit dopravní priority a před výstavbou plánovaných dálnic upřednostnit nové vysokorychlostní tratě, která zajistí rychlé, pohodlné a bezpečné propojení krajských měst a zároveň spojení České republiky s významnými centry v sousedních státech v časech srovnatelných s leteckou dopravou“, uzavírá Miroslav Vyka.
Kontakt: Miroslav Vyka, prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě tel.: 737 131 290

Příloha č. 1 – Přínosy vysokorychlostní železnice v České republice

nová pracovní místa – v USA vypočetli, že investováním každé miliardy dolarů vytvoří 24 000 nových pracovních míst;
vyšší bezpečnost cestujících – na vysokorychlostních tratích v Evropě nedošlo při provozu od roku 1981 k žádnému smrtelnému zranění cestujícího - železniční doprava je obecně cca 16x bezpečnější než silniční automobilová;
zvýšení energetické bezpečnosti státu – zvýšení nezávislost na ropě, jejíž cena bude globálně jen stoupat;
zvýšení mobility obyvatelstva – zvýšení možnosti denního dojíždění za prací na větší vzdálenosti;
zvýšení konkurenceschopnosti České republiky – nová pracovní místa v oblasti „HIGH TECH“, využití nových technologií, podpora výzkumu a vývoje;
nižší energetická náročnost – vysokorychlostní železniční doprava je energeticky 3x úspornější než silniční automobilová;
menší zábor půdy – nová vysokorychlostní trať má ve srovnání s dálnicí či rychlostní silnicí obvykle poloviční až třetinový zábor území;
ochrana životního prostředí - železniční provoz je 8x méně toxický než provoz osobních automobilů;
nulové emise do ovzduší – s využitím elektrické trakce jsou emise do ovzduší v místě provozu prakticky nulové - při soustředěné výrobě elektrické energie lze ve stacionárních zdrojích zajistit dostatečně účinná opatření k ochraně životního prostředí;
méně škodlivé zatížení okolí hlukem - zatížení okolí hlukem má u železnice periodický a u dálnice trvalý charakter;




Tweet