Tiskovky.info servis pro novináře

Vytisknout

Tisková zpráva

Evropské finance pro čistírny odpadních vod odblokovány

Na posledním jednání s Evropskou komisí (EK) ve středu 7. listopadu se ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi podařilo po více než tříletých diskusích odblokovat problém se smluvními vztahy, které bránily České republice v čerpání evropských finančních prostředků pro vodohospodářské stavby, především čistírny odpadních vod. Nic tedy již nebrání tomu, aby byl ještě v letošním roce Komisí schválen Operační program Životní prostředí (OPŽP). „Jedná se o průlomový moment ve financovaní vodohospodářských projektů z evropských peněz,“ konstatuje ministr Bursík.

Na posledním jednání s Evropskou komisí (EK) ve středu 7. listopadu se ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi podařilo po více než tříletých diskusích odblokovat problém se smluvními vztahy, které bránily České republice v čerpání evropských finančních prostředků pro vodohospodářské stavby, především čistírny odpadních vod. Nic tedy již nebrání tomu, aby byl ještě v letošním roce Komisí schválen Operační program Životní prostředí (OPŽP). „Jedná se o průlomový moment ve financovaní vodohospodářských projektů z evropských peněz,“ konstatuje ministr Bursík.

Výsledná dohoda předpokládá, že na dotace z evropských fondů budou mít šanci dosáhnout projekty, u nichž jsou uzavřené provozovatelské smlouvy nejdéle do roku 2022, a které jsou současně upraveny tak, aby byla zajištěna dostatečná kvalita poskytovaných služeb a vyšší efektivita. Podmínkou je rovněž to, aby soukromý provozovatel na úkor dotace z veřejných prostředků negeneroval nepřiměřené zisky na své straně. „Nastavené podmínky nejsou nějaké nutné zlo, které musíme strpět, abychom dosáhli na bruselské peníze. Je to cesta jak pomoci k podpoře z veřejných zdrojů do vodohospodářské infrastruktury a zároveň daňovými prostředky nepodporovali výnosný a profitující byznys. Ten si na sebe umí vydělat sám, nemusí jej dotovat daňoví poplatníci,“ říká Martin Bursík

Dohodnuté podmínky jsou splnitelné pro většinu provozních smluv, platných v ČR. Ještě na přelomu let 2006 a 2007 EK po ČR požadovala zkrácení současných provozních smluv a následná výběrová řízení na nové provozovatele. Vyjednávací pozici MŽP oslabil i fakt, že na konci roku 2006 prosadila EK při jednáních s Ministerstvem pro místní rozvoj, které je řídícím orgánem Fondu soudržnosti, že prostředky, zbývající pro předchozí finanční období 2004 - 2006 mohou získat pouze projekty, u nichž byli žadatelé ochotni zkrátit provozní smlouvy do roku 2008, respektive 2009. Komise chtěla tento princip zachovat i pro programovací období 2007 – 2013.

Problematika provozních smluv se mezi ČR a EK řešila již od roku 2004. „Bohužel, dá se říct, že jde o sérii mnoha promarněných jednání a množství zbytečně ostře laděné korespondence mezi českou vládou a Komisí, která nevedla k žádnému pozitivnímu výsledku pro ČR,“ shrnuje ředitel odboru fondů EU MŽP Jan Kříž.

Evropské komisi obecně vadilo, že provozovatelské smlouvy jsou nastaveny tak, že zvýhodňují soukromého provozovatele na úkor vlastníka infrastruktury – kterým jsou zpravidla obce. Kritika se týkala i samotného výběrů některých provozovatelů, kterým bylo umožněno poskytování této veřejné služby za často pochybných a netransparentních podmínek a bez dodržení principu „nejlepší služba za nejlepší cenu“. Podnikání v této oblasti přitom zpravidla slibuje velmi dobré ekonomické výsledky a profit. Smlouvy navíc byly uzavírány na velmi dlouhá období (25 - 30 let), zaručují současným provozovatelům nadstandardní podmínky pro jejich podnikání a pro případnou konkurenci neproniknutelné bariéry. Takto dlouhé smlouvy jsou ve „starých“ zemích EU-15 obvykle vyvažovány investicí do infrastruktury ze strany provozovatele v rámci projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), což ale u nás ve většině případů neplatí. Například ve Francii, kde používají podobný model provozování infrastruktury jako u nás, vedlo zavedení zákonných požadavků na kratší smluvní délky ke zvýšení konkurence na trhu, vstupu drobných provozovatelů, a tím i ke snížení tarifů vodného a stočného..

Kritika Komise směřovala i do oblasti stanovování cen a s tím související kalkulaci zisků soukromých provozovatelů. Ve většině případů se zisk provozovatele kalkuluje jako procento z nákladových položek, což je způsob, který nemotivuje provozovatele k větší efektivitě a úsporám nákladů, ale paradoxně k vyšším nákladům, které tak vedou k vyšším ziskům.

Ve smlouvách také chybí základní nástroje pro zabezpečení dostatečné kvality služeb pro zákazníky, kontinuity dodávek, ochrany pronajatého majetku atd. Jedná se např. o definovaný termín reakce na stížnost zákazníka a tomu odpovídající sankce, sankce za nedodržení včasného odstranění poruchy v síti, sankce za nesplněný roční počet revizí, atd. Nájemné, které provozovatelé platí vlastníkům za pronájem infrastruktury, zdaleka nestačí na obnovu infrastruktury.

Příčinou současného stavu je především nedostatečná a vágní regulace, která umožňovala uzavírat takto nevýhodné smlouvy. Určitou odpovědnost nesou také představitelé obcí – vlastníků infrastruktury, kteří na nevyvážené podmínky přistoupili.

Další informace:
http://www.opzp.cz




Tweet